29 NSCR 85/2026

Rubrum

MSPH 60 INS 15140/2018 29 NSČR 85/2026-B-68 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v insolvenční věci dlužníka P. K., zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem, se sídlem v Praze, Opatovická 1659/4, PSČ 110 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 60 INS 15140/2018, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovolání IKT INSOLVENCE v. o. s., se sídlem v Plzni, Koperníkova 822/25, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 29113091, insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. března 2026, č. j. MSPH 60 INS 15140/2018, 3 VSPH 353/2025?B?51, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

1. Usnesením ze dne 7. února 2025, č. j. MSPH 60 INS 15140/2018-B-41, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení označeným zajištěným věřitelům v celkové výši 2 080 219,36 Kč, přičemž zajištěnému věřiteli č. 10 A. R. měla být vyplacena částka 1 055 368,36 Kč (výrok I.), uložil insolvenčnímu správci, aby provedl vydání výtěžku zpeněžení, upravil seznam přihlášek a podal o tom insolvenčnímu soudu v určené lhůtě písemnou zprávu (výrok II.) a „přiznal“ insolvenčnímu správci (IKT INSOLVENCE v. o. s.) zálohu na odměnu z výtěžku zpeněžení v celkové výši 169 380,64 Kč včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty.

2. Vrchní soud v Praze k odvolání zajištěného věřitele č. 10 v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu v části výroku I. tak, že se vyslovuje souhlas s tím, aby insolvenční správce z výtěžku v celkové výši 2 198 569,36 Kč vydal k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele č. 10 výtěžek ve výši 1 156 788,09 Kč; ve zbývajícím rozsahu výrok I. usnesení insolvenčního soudu potvrdil.

3. Proti usnesení odvolacího soudu, a to výslovně v celém jeho rozsahu, podal insolvenční správce dovolání.

4. Podle § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Dle § 237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo který v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

5. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části).

6. K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, či usnesení ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16.

7. Výše uvedenému požadavku přitom dovolatel v projednávané věci nedostál, neboť v dovolání není ohledně předpokladů přípustnosti dovolání uvedeno ničeho a naplnění této náležitosti nelze dovodit ani z obsahu dovolání.

8. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 a § 243f odst. 2 o. s. ř., neboť trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

9. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.

Poučení

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. 8. 2026 Mgr. Milan Polášek předseda senátu