29 NSCR 86/2021

Rubrum

MSPH 77 INS 3790/2020 29 NSČR 86/2021-B-288 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka FANS, a. s., se sídlem v Praze 4, Kloboučnická 1735/26, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 25625381, zastoupeného Mgr. Jakubem Jirovcem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, PSČ 120 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 77 INS 3790/2020, o schválení reorganizačního plánu, o dovolání věřitele č. 96 Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00001350, zastoupeného Mgr. Petrem Sprinzem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 5, Na Farkáně IV 268/24, PSČ 150 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. srpna 2021, č. j. MSPH 77 INS 3790/2020, 4 VSPH 926/2021-B-159, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

1. Usnesením ze dne 20. července 2021, č. j. MSPH 77 INS 3790/2020-B-149, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) schválil reorganizační plán dlužníka FANS, a. s., ze dne 27. května 2021.

2. K odvolání věřitele č. 96 Československé obchodní banky, a. s., (dále též jen „věřitel“) Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel dovolání, jímž se domáhal jeho zrušení.

4. Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jako bezpředmětné.

5. Učinil tak proto, že v době po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí insolvenční soud usnesením ze dne 30. srpna 2022, č. j. MSPH 77 INS 3790/2020-B-273, které nabylo právní moci dne 15. září 2022, schválil změnu reorganizačního plánu dlužníka ze dne 8. července 2022 ve smyslu § 361 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).

6. Za popsaného stavu věci se tak opravný prostředek (dovolání) stal bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí a je namístě jeho odmítnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, usnesení ze dne 17. října 2013, sen. zn. 29 NSČR 8/2011, či usnesení ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 NSČR 132/2018, přičemž ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. června 2020, sp. zn. IV. ÚS 1526/20).

7. I kdyby Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným, věcně je přezkoumal a napadené rozhodnutí případně zrušil, nemohly by se výsledky dovolacího přezkumu již v žádném směru příznivě projevit v postavení věřitele poté, co dovoláním napadeným rozhodnutím schválený reorganizační plán pozbyl účinků v důsledku jeho změny (k tomu srov. a contrario § 361 odst. 7 insolvenčního zákona).

8. Nadto Nejvyšší soud podotýká, že proti usnesení insolvenčního soudu, kterým byla schválena změna reorganizačního plánu a které je již v právní moci, věřitel nijak nebrojil. V rámci změněného reorganizačního plánu pak byly vypořádány (ve prospěch věřitele) veškeré výhrady, které uplatnil vůči reorganizačnímu plánu ze dne 27. května 2021 a na kterých spočívala jeho dovolací argumentace. Především jde o námitky, že hodnota předmětu zajištění činí 9 944 000 Kč (nikoli původně v reorganizačním plánu uváděnou hodnotu 7 623 000 Kč) a že nemá dojít „k přesunu“ dovolatele do pozice nezajištěného věřitele. K tomu srov. článek 10.10. změněného reorganizačního plánu (B-256).

9. Za této situace tak již nemůže být meritorní posouzení napadeného rozhodnutí při současném zohlednění dovoláním vymezených právních otázek pro věřitele právně významné. I podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 totiž platí, že dovolací soud je zákonem povolán k přezkumu věcné správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, a nikoliv k řešení teoretických otázek, jež se do konečného výsledku sporu nemohou nikterak promítnout (k tomu srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 11. 2022 Mgr. Milan Polášek předseda senátu