29 Od 5/2005
V PLATNOSTINejvyšší soud zamítl návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu. Soud uznal, že podmínky pro přikázání podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nejsou splněny. Výhodnost přikázání nebyla prokázána zásadními důvody, které by odůvodňovaly odchylku od ústavního principu příslušnosti. Soud zdůraznil, že smlouva stanovila příslušnost podle sídla žalobce, což je závazné.
Rubrum
29 Od 5/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSC. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Pavla Severina v právní věci žalobce B. B., n. p., zastoupený, advokátem, proti žalovanému L. Š., o zaplacení částky 281 150,- Kč s příslušenstvím , vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 859/2004, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:
Výrok
Věc vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 859/2004 se Krajskému soudu v Brně nepřikazuje.
Odůvodnění
: Žalobce se domáhá žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích vydání rozsudku, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 281 150 Kč s příslušenstvím z důvodu porušení smluvní povinnosti, zakotvené ve „Smlouvě o podpoře a propagaci piva zn. B. B.“, uzavřené účastníky dne 20.10.2003. Proti platebnímu rozkazu vydanému soudem dne 23.8.2004, č.j. Ro 370/2004-16, podal žalovaný odpor a poté dalším podáním navrhl, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Brně s poukazem na hledisko časové i hledisko procesní ekonomie.Vyslovil názor, že by nedocházelo k neúměrnému prodlužování sporu nařizováním jednání opakovaně po několik dní pouze na odpolední hodiny, ale také k prodražování sporu úhradami cestovného a hrazením ubytování a náhrady ušlé mzdy.V poměrech žalobce by nebyl navozen zásadně nepříznivý stav, neboť žalobce je zastoupen advokátem, který je zvyklý k soudním jednáním cestovat svým osobním automobilem a cesta z Č. do B. netrvá ani tři hodiny. Žalobce se k návrhu na přikázání věci jinému soudu nevyjádřil, ačkoliv mu výzva byla řádně doručena 16.11.2004. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Krajskému soudu v Českých Budějovicích) a Krajskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o.s.ř.), návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo vyjádřit se, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému soudu však může docházet jen výjimečně, ze závažných důvodů, neboť je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudce a soudu stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.) Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů. Delegací totiž nesmí být navozen takový stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě. Skutečnosti, na které poukazuje žalovaný v návrhu na přikázání věci jinému soudu existovaly již v době, kdy žalovaný uzavřel se žalobcem předmětnou smlouvu a souhlasil s tím, že vzájemné vztahy se budou řídit obchodním zákoníkem (bod 8.1 smlouvy) a že pokud účastníci případný spor nevyřeší dohodou, příslušnost soudu, který je oprávněn rozhodnout, bude dána podle sídla žalobce (bod 8.2 smlouvy). Jestliže žalobce splnil podmínku zakotvenou v § 89a o. s. ř. a spolu se žalobou předložil notářsky ověřený opis předmětné smlouvy, založil tím v souladu s citovaným ustanovením místní příslušnost soudu v místě svého sídla. Vzdálenost bydliště žalovaného příp. bydliště navržených svědků není sama o sobě rozhodující vzhledem k možnosti dožádání zakotvené v § 39 odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud proto důvody pro přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. neshledal a návrhu žalovaného nevyhověl. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 23. března 2005 JUDr. František Faldyna, CSc.,v.r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.