Nejvyšší soud · Usnesení

29 Odo 1072/2004

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2005-06-29 · ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1072.2004.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud zamítl dovolání prvního žalovaného, protože rozhodnutí odvolacího soudu neovlivnilo jeho právní postavení. Soud uvedl, že dovolání je subjektivně nepřípustné, protože dovolatel nebyl dotčen rozhodnutím, kterému se vyslovil. Rozhodnutí odvolacího soudu se týkalo pouze třetího a čtvrtého žalovaného, kteří byli v postavení samostatných společníků. Náklady dovolacího řízení nebyly přiznány, protože žalobkyně v něm náklady nevznikly.

Rubrum

NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 29 Odo 1072/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Pavla Severina a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně Č. o. b., a. s., proti žalovaným 1) M.K., 2) M. M., a. s., 3) B. H., a 4) M. H., o zaplacení částky 1,953.570,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 Cm 77/97, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. května 2004, č.j. 4 Cmo 349/2002-273, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3. října 2001, č.j. 30 Cm 77/97-193, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni 1,948.882,- Kč, s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných a s tím, že vůči třetímu žalovanému a čtvrté žalované se lze domáhat výkonu tohoto rozhodnutí jen prodejem zastavených nemovitostí (ve výroku specifikovaných) [výrok I.], co do částky 4.688,- Kč žalobu zamítl (výrok II.), v rozsahu částky 547.988,75 Kč a 33% úroku z částky 1,953.570,- Kč od 17. února 1997 do zaplacení řízení zastavil (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.). K odvolání třetího a čtvrté žalovaných Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 27. května 2004, č.j. 4 Cmo 349/2002-273, zamítl návrh čtvrté žalované na přerušení řízení (první výrok), rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ve věci samé a v odstavci IV. výroku o nákladech řízení ve vztahu k třetímu a čtvrté žalovaným potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o povinnosti třetího a čtvrté žalovaných zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení (třetí výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu podal první žalovaný tzv. blanketní dovolání, s tím, že „zevrubné odůvodnění a příslušný právní rozbor zašle Nejvyššímu soudu do deseti dnů“. Dovolání prvního žalovaného není subjektivně přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že k podání dovolání je legitimován účastník řízení. K podání dovolání je oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2000, sp. zn. 2 Cdon 1648/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2000, pod číslem 138, jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jak je zřejmé z obsahu spisu, odvolací soud napadeným rozsudkem rozhodl o odvolání třetího a čtvrté žalovaných, kteří jsou ve vztahu k dovolateli (prvnímu žalovanému) v postavení tzv. samostatných společníků (§ 91 odst. 1 o. s. ř.). O odvolání prvního žalovaného tudíž odvolací soud uvedeným rozsudkem nerozhodoval, když odvolací řízení ohledně odvolání prvního žalovaného bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. srpna 2002, č.j. 30 Cm 77/97-230, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 16. prosince 2003, č.j. 4 Cmo 348/2002-242, z důvodu nezaplacení soudního poplatku za odvolání zastaveno. Protože rozhodnutím odvolacího soudu nebylo rozhodováno o právech a povinnostech prvního žalovaného a protože v jeho poměrech tímto rozhodnutím nenastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší, není dovolatel ani subjektivně oprávněn k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí. Nejvyšší soud proto dovolání prvního žalovaného podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl. Nákladový výrok se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání prvního žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 29. června 2005 JUDr. Petr Gemmel,v.r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.