29 Odo 1485/2005

Rubrum

29 Odo 1485/2005 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně P., a. s., zastoupené advokátem, proti žalované K. S., zastoupené advokátem , vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 34 Cm 108/2003, o 39.348,- Kč s příslušenstvím ze směnky, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. ledna 2005, č. j. 6 Cmo 113/2004 - 71, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení 1927,50 Kč do rukou jejího právního zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

: V záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil Vrchní soud v Praze výroky I. a III. rozsudku soudu prvního stupně ze dne 7. října 2003, č. j. 34 Cm 108/2003 - 50, jimiž tento soud ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 12. prosince 2002, č. j. 34 Sm 1071/2002 – 6, a to v části o zaplacení 19.348,- Kč se 6% úrokem od 1. října 2002 do zaplacení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí soudů zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně ve vyjádření k dovolání snáší argumenty na podporu rozhodnutí odvolacího soudu. Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jehož se dovolatelka výslovně dovolává, vyplývá, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovoláním dotčeným výrokem (tj. výrokem, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 19.348,- Kč, s 6% úrokem od 1. října 2002 do zaplacení), bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím ani částku 20.000,- Kč (natož částku 50.000,- Kč). Jelikož výše uvedený závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného [srov. § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.], dovolací soud se již nezabýval řešením otázky případného splnění dalších podmínek přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 237 odst. 3 o. s. ř. Přípustnost dovolání pak nemohla být založena ani nesprávným poučením odvolacího soudu o opravných prostředcích (shodně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nepřípustným dovolací soud shledává dovolání žalované rovněž v části směřující proti výroku o náhradě nákladů řízení, když přípustnost dovolání v tomto směru nelze z ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. upravujících přípustnost dovolání dovodit (viz např. usnesení uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož dovolání žalované není ve smyslu ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§ 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.]. O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 3 odst. 1 bod 5 a § 14, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a paušální náhradu podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Jestliže povinná nesplní dobrovolně co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu. V Brně 17. dubna 2007 JUDr. Ivana Štenglová, v.r. předsedkyně senátu