29 Odo 1610/2006

Rubrum

29 Odo 1610/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a Mgr. Petra Šuka, v právní věci žalobce M. S., proti žalovanému J. Š., o zaplacení 20.000,- Kč ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 27 Sm 19/2005, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. září 2005, č. j. 4 Cmo 206/2005-26, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 7. dubna 2005, č. j. 27 Sm 19/2005-17, odmítl námitky podané žalovaným proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 10. února 2005, č. j. 27 Sm 19/2005-10 (výrok I.) a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného usnesením ze dne 1. září 2005, č. j. 4 Cmo 206/2005-26, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.), když se ztotožnil s jeho závěrem o opožděnosti námitek a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že soudy se nezabývaly možností, že směnka je falešná. Přípustností dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost podle ustanovení § 175 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), se Nejvyšší soud zabýval již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 86/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, od jehož závěru nemá důvodu se odchýlit ani v projednávané věci, v němž formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost (§ 175 odst. 3 o. s. ř.), není podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 přípustné. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalovaného podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 8. dubna 2008 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu