29 Odo 1677/2006

Rubrum

29 Odo 1677/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce M. T., zastoupeného advokátem, proti žalované T. s. r. o., zastoupené advokátem, o zaplacení částky 183.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 27 Cm 289/98, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2002, č.j. 3 Cmo 655/2000-60, takto:

Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Vrchního soudu v Praze, domáhajíc se jeho zrušení. Se zřetelem k tomu, že na majetek žalované byl v průběhu dovolacího řízení prohlášen konkurs (usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. července 2003, sp. zn. 76 K 70/2003), dovolací řízení se přerušilo až do 1. července 2005, kdy nabylo právní moci usnesení ze dne 31. května 2005, sp. zn. 76 K 70/2003, jímž Městský soud v Praze zrušil konkurs z důvodu, že majetek podstaty nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Vzhledem k bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., projednal Nejvyšší soud dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále jen „o. s. ř.“). Podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. (jež je v dovolacím řízení přiměřeně použitelné podle ustanovení § 243c o. s. ř.), jestliže účastník ztratí způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm může pokračovat. Podle údajů z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 19490, byla žalovaná ke dni 29. prosince 2005 vymazána z obchodního rejstříku bez právního nástupce, přičemž důvodem výmazu bylo právě rozhodnutí o zrušení konkursu z důvodu, že majetek úpadkyně nepostačuje k úhradě nákladů konkursu (§ 68 odst. 3 písm. f/ obchodního zákoníku). Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. dovolací řízení zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když dovolací řízení bylo zastaveno, přičemž po zániku žalované zde není subjekt, vůči němuž by bylo možné o náhradě těchto nákladů rozhodnout. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 14. prosince 2006 JUDr. Petr Gemmel, v.r. předseda senátu