29 Odo 211/2001
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání proti usnesení odvolacího soudu, které potvrdilo rozhodnutí soudu prvního stupně. Soud uvedl, že dovolání není přípustné, protože odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně nezměnil, ale potvrdil. Podle § 238a odst. 1 písm. a) o. s. ř. není dovolání přípustné, pokud odvolací soud rozhodnutí nepřehodnotil. Soud také vyloučil možnost přípustnosti podle § 237 o. s. ř., protože žádné vady řízení nebyly zjištěny.
Rubrum
29 Odo 211/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu B. a S. N. D.O., na zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského obchodního soudu v Ostravě pod sp. zn. F 25611/99 / Dr. 341, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2000, čj. 5 Cmo 300/99-255, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
Odvolací soud napadeným usnesením potvrdil usnesení Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 13. října 1999, čj. F 25611/99 / Dr. 341-244, kterým soud prvního stupně zamítl návrh družstva (č. l. 240) na zápis změny výše základního členského vkladu vlastníků bytů a nebytových prostor. Navrhovatel zastoupený advokátem podal proti usnesení odvolacího soudu včasné dovolání. Důvodnost tohoto dovolání opírá o ustanovení § 241 odst. 3 písm. b), c) a d) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.\"). V odůvodnění se však vyjadřuje pouze k dovolacímu důvodu dle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř., když namítá, že soudy nesprávně posoudily otázku, zda může v družstvu existovat různá výše vkladů pro různé typy členů. Vzhledem k výše uvedenému dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle části dvanácté hlavy první bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). Dovolání není přípustné. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. V případě dovolání proti usnesení je třeba posuzovat přípustnost dovolání podle ustanovení § 237, 238a a § 239 o. s. ř. Podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a) o. s. ř. není dovolání přípustné, protože odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně nezměnil, ale potvrdil. Napadené rozhodnutí nelze podřadit ani případům vyjmenovaným v § 238a odst. 1 písm. b) až f) o. s. ř. Podmínky stanovené v § 239 o. s. ř. daná věc také nesplňuje, když přípustnost dovolání odvolací soud výrokem usnesení nevyslovil (srov. § 239 odst. 1 o. s. ř.) a návrh na vyslovení přípustnosti ani nebyl podán (srov. § 239 odst. 2 o. s. ř.). Zbývá tedy posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení § 237 o. s. ř. Vady řízení ve smyslu tohoto ustanovení, k nímž je povinen dovolací soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v § 237 odst. 2 o. s. ř.) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu rovněž nevyplývají. Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. usnesením odmítl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 26. června 2001 JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v. r. předsedkyně senátu