29 Odo 745/2001
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání žalovaného proti rozhodnutí odvolacího soudu, protože bylo podáno po uplynutí jednoměsíční lhůty. Soud se opřel o § 240 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění před 1. lednem 2001, podle něhož lhůta pro podání dovolání nebyla prodloužena. Dovolání bylo zpracováno podle dosavadního znění zákona, protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno před účinností nového zákona. Soud uznal, že žalovaný způsobil opoždění, a proto ukládá náhradu nákladů dovolacího řízení. Každé žalobkyni je přiděleno 7.575,- Kč jako náhrada účelně vynaložených nákladů.
Rubrum
29 Odo 745/2001 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně A) J. P., a B) J. V., proti žalovanému Z. d. O.-K., v likvidaci, o zaplacení restitučních nároků s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 9 C 57/96, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. února 2001, čj. 11 Co 989/2000-132, takto:
Výrok
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit každé žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.575,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, do rukou jejich zástupce, advokáta.
Odůvodnění
Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud v odvoláním napadených výrocích III., V., VII. a VIII., rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 19. května 2000, čj. 9 C 57/96-90, kterým soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni A) částku 745.816,- Kč a žalobkyni B) částku 706.621,- Kč a dále zaplatit na nákladech řízení žalobkyni A) částku 24.818,- Kč a žalobkyni B) částku 21.564,- Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 22. května 2001 dovolání, které bylo (jak vyplývá z podacího razítka pošty) téhož dne odevzdáno poště k doručení. Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud odvolání ve shodě s částí dvanáctou, hlavou první, bodem 15., zákona č. 30/2000 Sb., projednal a rozhodl o něm podle dosavadního znění občanského soudního řádu. Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 o. s. ř.). Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z doručenky založené ve spisu na čl. 135, žalovanému (jeho právnímu zástupci) doručen dne 22. března 2001. Převzetí je potvrzeno razítkem advokátní kanceláře a podpisem na doručence. Téhož dne rozsudek nabyl právní moci. Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 23. duben 2001 (pondělí). Dovolání podané žalovaným až 22. května 2001 je tedy opožděné. Nejvyšší soud je proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, 224 odst.1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam), neboť žalovaný z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto. Žalobkyním tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady každé žalobkyně sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 7.500,- Kč (výše odměny je určena podle ustanovení § 15, § 14 odst. 1, § 10 odst. 3, § 3 odst. 1 bodu 6. a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a jedné náhrady paušálních výdajů po 75,- Kč (dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy 7.575,- Kč, když postup podle § 17 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. lze použít pouze v případě, že tentýž účastník uplatňuje jednou žalobou více nároků. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávněné domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně 26. června 2002 JUDr. Ivana Štenglová, v.r. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.