29 Odo 771/2002
V PLATNOSTINejvyšší soud zastavil dovolací řízení, protože žalovaná podala dovolání proti rozsudku Vrchního soudu a později jej zpět vzala v plném rozsahu. Soud se opřel o § 243b odst. 4, věta druhá, občanského soudního řádu, podle něhož je dovolací řízení zastaveno, pokud dovolání bylo zpět vzato. Procesní zavinění žalované způsobilo, že řízení muselo být zastaveno, avšak u ostatních účastníků nebyly prokázány náklady. Na základě § 146 odst. 2, věta první, o.s.ř. bylo rozhodnuto, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů.
Rubrum
NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 29 Odo 771/2002-232 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) Ing. M. K., a B) M. K., proti žalované K. s.r.o., za vedlejší účasti P., akciové společnosti, na straně žalované, o neplatnost usnesení valné hromady , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 27 Cm 257/98, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. června 2002, čj. 14 Cmo 58/2002-211, takto:
Výrok
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Vrchního soudu v Praze, které posléze podáním ze dne 11.10.2002, došlým soudu 15.10.2002, vzala v plném rozsahu zpět. Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil podle § 243b odst. 4, věty druhé, o.s.ř. Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že řízení muselo být zastaveno, u ostatních účastníků řízení však žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty prvé, o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. února 2003 JUDr. Ivana Štenglová, v.r. předsedkyně senátu