3 Tdo 109/2002
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněné proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, protože dovolání není přípustné. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno před účinností novely trestního řádu, která zavedla dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat pouze proti rozhodnutím vyděným za účinnosti nového zákona. Soud se opřel o zásadu právní jistoty a časovou působnost trestního řádu. Důvodem odmítnutí bylo nesplnění podmínky přípustnosti podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.
Rubrum
3 Tdo 109/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. dubna 2002 o dovolání podaném obviněnou B. H. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 11. 2001, sp. zn. 12 To 294/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 638/2000, t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá.
Odůvodnění
: Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 3 T 638/2000, byla obviněná B. H. uznána vinou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., za který jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák a § 59 odst. 1 tr. zák podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněné dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu prací spojených s vedením účetnictví, přebíráním účetních dokladů a peněz a jejich vyúčtování na dobu čtyř let. O náhradě škody bylo v rozsudku rozhodnuto výroky podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 2 tr. ř. O odvolání podaném obviněnou proti shora citovanému rozsudku rozhodoval ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové, jenž usnesením ze dne 1. 11. 2001, sp. zn. 12 To 294/2001, podle § 256 tr. řádu toto odvolání jako nedůvodné zamítl. Předmětné rozhodnutí bylo doručeno obviněné dne 27. 11. 2001 a jejímu obhájci dne 26. 11. 2001. Obviněná B. H. podala prostřednictvím obhájce v předmětné věci dovolání směřující proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 11. 2001, sp. zn. 12 To 294/2001. Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj., že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z argumentace uplatněné v dovolání vyplývá, že podle přesvědčení dovolatelky bylo řízení v dané věci vedeno jednostranně, bez snahy prošetřit všechny okolnosti případu, přičemž skutečnosti zjištěné z provedených důkazů byly posuzovány výlučně ve vztahu k závěru o vině obviněné. Dovolatelka ve svém mimořádném opravném prostředku rovněž namítla, že Okresní soud v Trutnově po zrušení předmětné věci v řízení o stížnosti pro porušení zákona, tuto věc následně neprojednal, v potřebném rozsahu, jak mu bylo uloženo rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 9. 2000, sp. zn. 4 Tz 190/2000. Přes existenci vytýkaných vad se Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací se skutkovými a právními závěry rozsudku soudu prvního stupně ztotožnil. S ohledem na shora konstatované skutečnosti obviněná v petitu svého dovolání navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a zrušil též vadné řízení mu předcházející, a poté aby věc přikázal k projednání a rozhodnutí jinému soudu. K věci se vyjádřil nejvyšší státní zástupce a uvedl, že usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, jímž bylo pravomocně ukončení trestní řízení , bylo vydáno dne 1. 11. 2001. Uvedená okolnost jej vede k závěru o nepřípustnosti dovolání obviněné B. H. a tím i o nutnosti odmítnutí tohoto dovolání z důvodů uvedeného v § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu uvedené v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř. jen v případech, jestliže toto rozhodnutí jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo vydáno za účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé (jde-li o rozhodnutí uvedené v odst. 2 cit. ustanovení), jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. K otázce přípustnosti předmětného dovolání je nezbytné poznamenat, že dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno novelou trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb., jenž nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2002. Časová působnost trestního řádu jako trestně procesní normy se řídí zásadou, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení. V období do 1. 1. 2002 bylo možno pravomocné rozhodnutí v trestních věcech napadnout pouze stížností pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.) nebo návrhem na povolení obnovy řízení (§ 277 a násl. tr. ř.). Jestliže tedy dovolání bylo zavedeno teprve s účinností od 1. 1. 2002, je nutno dovodit, že uplatnění tohoto mimořádného opravného prostředku přichází v úvahu pouze proti rozhodnutím (uvedeným v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř.), která nabyla právní moci již za účinnosti zákona č. 265/2001 Sb. Tento zákon přitom ve svých přechodných a závěrečných ustanoveních neobsahuje žádnou výjimku, která by upravovala kontinuitu dřívějšího a pozdějšího procesního práva v tom smyslu, že dovolání je přípustné též v případech, kdy dovoláním bylo napadeno rozhodnutí, jež nabylo právní moci před 1. 1. 2002. V uvedeném směru je třeba vzít v úvahu i hledisko garance právní jistoty obviněných spočívající v tom, že stabilita rozhodnutí, jež se stalo pravomocným před 1. 1. 2002, nemůže být narušena ani dovoláním nejvyššího státního zástupce podaným v jejich neprospěch. S přihlédnutím k důvodům uvedeným v předcházejících odstavcích, zejména se zřetelem na časovou působnost trestního řádu a z ní vyplývající zásady, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí uvedené v ustanovení §265a odst. 1, 2 tr. ř. jen v případech, že takové rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 265/2001 Sb., kterou bylo dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek do systému opravných prostředků zavedeno. Za tohoto stavu proto Nejvyšší soud neshledal, že v projednávané věci obviněné B. H. byly splněny podmínky, jež byl zakládaly přípustnost podaného dovolání podle § 265a odst. 1 tr. ř. Proto v neveřejném zasedání (§ 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.) rozhodl, že se toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné.
Poučení
Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný § 265n tr. ř. V Brně dne 29. dubna 2002 Předseda senátu: JUDr. Eduard Teschler
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.