3 Tdo 330/2006
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky odmítl dovolání podané matkou obviněného proti rozhodnutí krajského soudu. Soud uvedl, že dovolání není přípustné, protože napadnuté rozhodnutí nebylo rozhodnutím ve věci samé. Důvodem bylo, že zákon v § 265a odst. 2 tr. ř. stanoví taxativní výčet rozhodnutí, které mohou být předmětem dovolání, a uvedené rozhodnutí do něj nespadá. Soud také upozornil, že matka obviněného není osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 tr. ř.
Rubrum
3 Tdo 330/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. března 2006 o dovolání podaném V. P., (matkou obviněného A. P.), proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 446/2005 ze dne 1. 12. 2005, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 8 PP 201/2005, t a k t o :
Výrok
Podle § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se dovolání o d m í t á .
Odůvodnění
: Usnesením Městského soudu v Brně sp. zn. 8 PP 201/2005 ze dne 8. 11. 2005 byl dovolatel podle § 61 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody v trvání čtyřicetidvou měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 107/2004 ze dne 8. 11. 2005. Podle § 63 odst. 1 tr. zák. mu byla stanovena zkušební doba v trvání čtyř roků a současně podle § 63 odst. 3 tr. zák. mu bylo uloženo, aby uhradil škodu, kterou svým jednáním způsobil. V předmětné věci podal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně stížnost, o které rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. 7 To 446/2005 ze dne 1.12.2005 tak, že podle § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu (dále jen tr. ř.), napadené usnesení zrušil a současně podle § 61 odst. 1 tr. zák. žádost A. P. o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 9 T 107/2004 ze dne 17. 1. 2005, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 267/2005 ze dne 22. 7. 2005, zamítl. Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podala matka obviněného A. P. V. P. dovolání, a to včas, prostřednictvím obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označila ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že její dovolání směřuje proti jedinému výroku, kterým bylo zrušeno citované rozhodnutí Městského soudu v Brně sp. zn. 8 PP 201/2005 ze dne 8. 11. 2005. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací především přezkoumal, zda jsou v dané věci splněny zákonné podmínky vymezující vůbec přípustnost takto podaného dovolání, a to z hlediska ustanovení § 265a tr. ř., a shledal, že dovolání přípustné není. To proto, že podle ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pouze pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. potom obsahuje taxativní výčet rozhodnutí, které se pro řízení o dovolání považují za rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí předcházející podanému dovolání a tímto dovoláním napadnuté pak nelze podřadit pod žádné z těch rozhodnutí, které zákon ve výše uvedeném taxativním výčtu uvedeného v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. uvádí. Takto tedy nebylo předmětným dovoláním napadeno rozhodnutí ve věci samé, a proto se jedná o dovolání, které není přípustné. S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnout jako dovolání, které není přípustné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. K posuzované věci je na místě dodat, že takto podané dovolání vzal obviněný A. P. zpět, a to prostřednictvím svého obhájce přípisem, který obdržel dovolací soud dne 21. 3. 2006. Uvedené zpětvzetí dovolání však předseda senátu Nejvyššího soudu České republiky nemohl podle ustanovení § 265g odst. 1, 2 tr. ř. vzít na vědomí, protože dovolání podala matka obviněného A. P. a nikoli on sám. Konečně je na místě znovu připomenout, že dovolání podala matka obviněného, která není takto z hlediska ustanovení § 265d odst. 1 tr. ř. k podání dovolání osobou oprávněnou, a s ohledem na uvedené proto nebylo potřebné ani jí podané dovolání postupem podle § 265h odst. 2 tr. ř. v opisu doručovat státnímu zástupci k písemnému vyjádření (nejde o dovolání obviněného samotného). P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 29. března 2006 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (4)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.