Nejvyšší soud · Usnesení

3 Tz 105/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-09-08 · ECLI:CZ:NS:2022:3.TZ.105.2022.1

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozsudek 22. 11. 2022

Rubrum

3 Tz 105/2022- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 9. 2022 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněné P. R., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2020, č. j. 12 To 179/2020-243, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 14 T 17/2020 takto:

Výrok

Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. se obviněné P. R., nar. XY, přerušuje až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou roků se zařazením do věznice s ostrahou, který jí byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2020, č. j. 12 To 179/2020-243.

Odůvodnění

Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 14 T 17/2020, byla P. R. uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního zákoníku. Za to byla podle § 205 odst. 2 trestního zákoníku za použití § 45 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzena ke společnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Současně byly zrušeny výroky o vině i trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Jičíně ze dne 29. 4. 2020, č. j. 1 T 36/2020-210, jakož i všech dalších rozhodnutí na tyto výroky navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu a § 229 odst. 1 trestního řádu bylo rozhodnuto o nárocích na náhradu škody. O odvolání státní zástupkyně proti citovanému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. 9. 2020, č. j. 12 To 179/2020-243, jímž podle § 258 odst. 1 písm. d) trestního řádu zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3, 4 trestního řádu znovu rozhodl tak, že za současného zrušení výroku o vině i trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Jičíně ze dne 29. 4. 2020, č. j. 1 T 36/2020-210, jakož i všech dalších rozhodnutí na tyto výroky navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, uznal obviněnou P. R. vinnou spácháním zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku, a podle § 205 odst. 4 trestního zákoníku za použití § 45 odst. 1 trestního zákoníku ji odsoudil ke společnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu a § 229 odst. 1 trestního řádu rozhodl o nárocích poškozených na náhradu škody. Odvolání obviněné P. R. podle § 256 trestního řádu zamítl. Proti citovanému pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné P. R. Podle názoru ministra spravedlnosti byl tímto rozsudkem porušen zákon v § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku v neprospěch obviněné, když naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Odkázal přitom na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 7 trestního řádu navrhl, aby Nejvyšší soud postupem podle § 275 odst. 4 trestního řádu přerušil výkon napadeného rozhodnutí, neboť existuje riziko, že trest, který by mohl být obviněné v důsledku podané stížnosti pro porušení zákona vyměřen v rozmezí zákonné trestní sazby, by nemusel dosáhnout délky již obviněnou vykonaného trestu. Rovněž navrhl další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadeného rozhodnutí a přikázání věci krajskému soudu k novému projednání a rozhodnutí. Podle § 275 odst. 4 trestního řádu může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti (§ 266 odst. 7 trestního řádu), Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. Na základě dotazu Nejvyššího soudu do Centrální evidence vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněná P. R. vykonává od 5. 11. 2020 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let, který jí byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 14 T 17/2020. Pokud by se stížnost pro porušení zákona ukázala důvodnou, existovalo by skutečně riziko, že trest, který by mohl být obviněné v důsledku podané stížnosti uložen, by nemusel dosáhnout délky již vykonaného trestu. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle § 275 odst. 4 věta druhá trestního řádu až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněné P. R. přerušil výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jenž jí byl uložen výše označeným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2020, č. j. 12 To 179/2020-243, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 14 T 17/2020.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 8. 9. 2022 JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.