3 Tz 135/2021
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozsudek 9. 2. 2022
Nejvyšší soud rozhodl, že zamítá návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody obviněného S. J., který byl odsouzen za zpronevěru. Ačkoliv existuje vysoká pravděpodobnost úspěchu stížnosti pro porušení zákona, soud neshledal účelným přerušit výkon trestu vzhledem k dosud vykonané části trestu a očekávané délce trestu po případném zrušení.
Citované zákony (1)
Rubrum
3 Tz 135/2021 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:5. 1. 2022 Spisová značka:3 Tz 135/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:
3. TZ.135.2021.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zpronevěra Dotčené předpisy:§ 266 odst. 1,2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:8. 3. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tz 135/2021- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 1. 2022 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného S. J., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 6 T 65/2020, takto:
Výrok
Podle § 275 odst. 4 věta druhá trestního řádu se zamítá návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému S. J. v trvání 25 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. 12. 2020, č. j. 6 T 65/2020-238.
Odůvodnění
1. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. 12. 2020, č. j. 6 T 65/2020-238, byl obviněný S. J. uznán vinným ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 2, 4 písm. c) trestního zákoníku. Za to byl podle § 206 odst. 4 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 2 trestního zákoníku odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 25 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 trestního zákoníku byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 24 T 27/2020, který nabyl právní moci dne 24. 8. 2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rozsudek nabyl právní moci dne 17. 12. 2020.
2. Proti citovanému pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Sokolově podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného S. J. Podle názoru ministryně spravedlnosti byl tímto rozsudkem porušen zákon v § 206 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku v neprospěch obviněného, když naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Odkázala přitom na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Byť ve věci sp. zn. 15 Tdo 110/2021 Nejvyšší soud posuzoval zločin krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, lze podle ministryně spravedlnosti s ohledem na skutečnost, že kvalifikované skutkové podstaty u trestných činů krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) a zpronevěry podle § 206 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku jsou vymezeny zcela shodně, závěry Nejvyššího soudu týkající se podmínek použití kvalifikované skutkové podstaty vztáhnout i na předmětnou věc.
3. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 7 trestního řádu navrhla, aby Nejvyšší soud postupem podle § 275 odst. 4 trestního řádu přerušil výkon napadeného rozhodnutí, neboť existuje riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti pro porušení zákona vyměřen v rozmezí zákonné trestní sazby, by nemusel dosáhnout délky již obviněným vykonaného trestu. Rovněž navrhla další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadeného rozhodnutí a přikázání věci okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
4. Podle § 275 odst. 4 trestního řádu může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti (§ 266 odst. 7 trestního řádu), Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
5. Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný S. J. vykonává od 29. 10. 2020 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 25 měsíců (s předpokládaným koncem výkonu trestu dne 29. 11. 2022), který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. 12. 2020, sp. zn. 6 T 65/2020. Obviněnému byly dále nařízeny dosud nevykonané tresty odnětí svobody v délce jednoho roku z rozsudku Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 19 T 76/2019, sedm měsíců z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 6 T 42/2018 a jeden měsíc z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 1 T 10/2021.
6. K tomu, aby bylo možné návrhu na přerušení výkon napadeného rozhodnutí vyhovět, musí být opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatelky a obsah napadeného rozhodnutí.
7. Nejvyšší soud návrhu ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 7 trestního řádu nepřisvědčil. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnosti ministryně spravedlnosti podané ve prospěch obviněného, je vzhledem k obsahu předloženého spisového materiálu a námitkám uplatněným v podané stížnosti pro porušení zákona možno s vyšší mírou pravděpodobnosti očekávat, že stížnosti bude vyhověno. Na druhou stranu Nejvyšší soud zohlednil vzájemný poměr mezi dosud vykonanou částí nepodmíněného trestu odnětí svobody (přibližně 14 měsíců) a trestem, který obviněného podle očekávání může postihnout při uvažovaném budoucím vyhovění stížnosti pro porušení zákona a na to navazující aplikaci toliko mírnějšího § 206 odst. 2 trestního zákoníku se sazbou trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let. O samotné stížnosti pro porušení zákona bude Nejvyšší soud rozhodovat v dohledné době, aniž by obviněný nepřiměřeně dlouho setrvával ve výkonu trestu odnětí svobody, jehož zrušení je možno na základě stížnosti pro porušení zákona očekávat. Za daných okolností tedy není účelným v dané fázi řízení pozitivně rozhodnout o návrhu státního zástupce vzneseném podle § 275 odst. 4 trestního řádu a přerušit obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody.
8. Proto Nejvyšší soud podle § 275 odst. 4 trestního řádu rozhodl o zamítnutí návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému S. J. v trvání 25 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. 12. 2020, č. j. 6 T 65/2020-238.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 5. 1. 2022 JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu