3 Tz 27/2018
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že obviněnému P. K. se odkládá výkon trestu odnětí svobody v trvání 15 let, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové a potvrzen Vrchním soudem v Praze. K odkladu došlo na základě návrhu ministra spravedlnosti, který podal stížnost pro porušení zákona a namítá vady v hodnocení důkazů.
Citované zákony (8)
Rubrum
3 Tz 27/2018- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 6. 2018 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v trestní věci obviněného P. K. vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 T 8/2015, t a k t o :
Výrok
K návrhu ministra spravedlnosti České republiky učiněnému podle § 266 odst. 7 tr. ř. se obviněnému P. K. podle § 275 odst. 4 tr. ř. odkládá do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 7 T 8/2015, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 7 To 97/2016.
Odůvodnění
: Ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) podal dne 25. 6. 2018 u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. K. (dále převážně jen „obviněný“) v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 7 T 8/2015. Uvedl v ní, že obviněný byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 7 T 8/2015, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 7 To 97/2016, uznán vinným pokusem zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 140 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil jednáním popsaným v jeho výrokové části. Za tento trestný čin a za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad orlicí ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 3 T 163/2015, mu byl uložen podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Obviněnému byl dále uložen trest propadnutí věci a dále bylo rozhodnuto o zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. 3 T 163/2015, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody. Ministr spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona namítá závady v hodnocení důkazů a následně nesprávně ustálený skutkový stav. Svoje stanovisko poté obsáhle zdůvodňuje. V závěru podané stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud: 1) podle § 266 odst. 7 tr. ř. odložil výkon rozhodnutí, proti němuž stížnost pro porušení zákona podal, aby podle § 275 odst. 4 tr. ř. odložil do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 7 T 8/2015, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 7 To 97/2016, 2) podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 7 To 97/2016, byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 6, § 125 odst. 1, § 258 odst. 1 písm. b), c), d), f), § 259 odst. 3 písm. a) a § 263 odst. 7 tr. ř. ve vztahu k § 140 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného P. K., 3) podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 7 To 97/2016, zrušil a aby zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, 4) a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Vrchnímu soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle § 266 odst. 7 tr. ř. platí: Dospěje-li ministr spravedlnosti na podkladě spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, navrhne Nejvyššímu soudu takový postup spolu s podáním stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Podle § 275 odst. 4 tr. ř. platí: Před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. Aniž by Nejvyšší soud předjímal budoucí rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona, nemohl již v tomto stadiu řízení se zřetelem k obsáhlosti spisového materiálu a argumentaci uplatněné ministrem spravedlnosti vyloučit, že stížnost pro porušení zákona bude shledána důvodnou a věc bude posouzena a rozhodnuta způsobem, který ministr spravedlnosti navrhl. V takovém případě by se stal výkon uloženého trestu odnětí svobody nepřípustným. Z těchto důvodů Nejvyšší soud k návrhu ministra spravedlnosti v zákonem stanovené lhůtě rozhodl, že podle § 275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému P. K. odkládá do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) roků, který mu byl uložen rozhodnutími citovanými ve výroku tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 29. 6. 2018 JUDr. Petr Šabata předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.