3 Tz 53/2022
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozsudek 18. 5. 2022
Nejvyšší soud rozhodl o návrhu ministra spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody v délce 26 měsíců, uloženého za zločin krádeže. Návrhu vyhověl a výkon trestu přerušil až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona, a to podle § 275 odst. 4 věty druhé tr. ř. Důvodem byla pravděpodobnost úspěchu stížnosti, neboť právní kvalifikace podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku byla založena na spáchání činu za nouzového stavu. Soud shledal, že další výkon trestu by mohl mít pro obviněného nepříznivé důsledky vzhledem k možné nové mírnější sazbě.
Rubrum
3 Tz 53/2022- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 4. 2022 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného A. F., nar. XY v XY, trvale bytem XY, Slovenská republika, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 7. 2020, č. j. 61 T 49/2020-230, o návrhu ministra spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí podle § 275 odst. 4 tr. ř., takto:
Výrok
Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. se obviněnému A. F., nar. XY, až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona přerušuje výkon trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 7. 2020, č. j. 61 T 49/2020-230.
Odůvodnění
Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 7. 2020, č. j. 61 T 49/2020-230, byl obviněný A. F. (dále jen „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“). Tohoto zločinu se obviněný dopustil jednáními popsanými ve skutkové větě citovaného rozsudku. Proti citovanému rozsudku podal ministr spravedlnosti ČR podle § 266 odst. 1, odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. ř.“) k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného. Podle názoru ministra spravedlnosti byl citovaným rozsudkem porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, který byl uznán vinným zločinem krádeže, přičemž nalézací soud jeho jednání posoudil jako jednání naplňující mj. kvalifikovanou skutkovou podstatu podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tuto právní kvalifikaci však nalézací soud provedl pouze na základě skutečnosti, že obviněný spáchal trestný čin v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 194 dne 12. 3. 2020, který byl následně opakovaně prodlužován. V tomto ohledu ministr spravedlnosti odkázal na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud postupem podle § 275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon napadeného rozhodnutí, a rovněž navrhl další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadeného rozsudku a přikázání věci nalézacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, pak Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 7. 4. 2022, konec uvedené lhůty tak připadá na 21. 4. 2022. K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnosti o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatele a obsah napadeného rozhodnutí. Dotazem Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný vykonává od 12. 5. 2020 trest odnětí svobody v trvání 26 měsíců, který mu byl uložen právě napadeným rozhodnutím. Aniž by Nejvyšší soud předjímal rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona a případné následné rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze přehlédnout, že obviněný byl za pokračující trestný čin krádeže věcí v celkové hodnotě necelých 14.000 Kč spočívající v běžných krádežích v různých prodejnách potrestán podle kvalifikované skutkové podstaty § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ve světle judikatury, kterou ministr spravedlnosti cituje, se jeví jako poměrně pravděpodobné, že stížnosti pro porušení zákona bude vyhověno. Obviněný v současné době z 26 měsíců uloženého trestu vykonal již více než 23 měsíců. Dojde-li ke zrušení stížností napadaného rozhodnutí a bude-li nově ukládán trest v sazbě podle § 205 odst. 2 tr. ř. (trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta), lze očekávat, že bude uložen trest výrazně mírnější, než doposud uložený trest odnětí svobody v trvání 26 měsíců. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud shledal, že další výkon uloženého trestu by mohl mít nepříznivé důsledky pro obviněného, a to z hlediska celkové výměry tohoto trestu, a proto rozhodl tak, že podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody přerušil.
Poučení
Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 20. 4. 2022 JUDr. Aleš Kolář předseda senátu