30 Cdo 1340/2022

Rubrum

30 Cdo 1340/2022; 30 Cdo 1575/2022 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 6. 2022 Spisová značka:30 Cdo 1340/2022; 30 Cdo 1575/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:

30. CDO.1340.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. § 229 odst. 4 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:8. 8. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 1340/2022-205 30 Cdo 1575/2022 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce F. F., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 260 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 220/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2021, č. j. 15 Co 78/2021-183, a o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2021, č. j. 15 Co 89/2021-191, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítají.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Napadenými usneseními Městský soud v Praze jako soud odvolací odmítl odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 2. 3. 2020, č. j. 19 C 220/2016-142, resp. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 25. 11. 2020, č. j. 19 C 220/2016-178, kterými soud prvního stupně vyzval žalobce k tomu, aby objasnil, jaký procesní úkon učinil svým podáním ze dne 18. 2. 2020, resp. ze dne 25. 11. 2020. Obě usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláními, která Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako objektivně nepřípustná. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst.

4. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce proti pravomocným usnesením odvolacího soudu, jimiž byla odmítnuta odvolání žalobce, nejsou podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustná. Požadavek povinného zastoupení advokátem nebo notářem se u dovolání nepřípustného podle § 238 o. s. ř. neuplatní (§ 241b odst. 2 o. s. ř.). Nákladové výroky netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. 6. 2022 JUDr. David Vláčil předseda senátu