30 Cdo 1980/2004

Rubrum

30 Cdo 1980/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce P. S., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému Č. T., a.s., o nápravu výroku správního rozhodnutí, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 51 Cm 66/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. dubna 2004, č.j. 8 Cmo 116/2004-28, takto:

Výrok

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. června 2003, č.j. 51 Cm 66/2002-15, nevyhověl návrhu na odkladný účinek žaloby o nápravu výroku správního rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, č.j. 508142/2000-603. O odvolání žalobce proti uvedenému usnesení rozhodl Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 27. dubna 2004 pod č.j. 8 Cmo 116/2004-28 tak, že toto usnesení zrušil (výrok I.) s tím, že po právní moci tohoto rozhodnutí bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 3 (výrok II.). V daném případě odvolací soud dospěl k závěru, že předmětný spor je nutno řešit podle části třetí občanského soudního řádu (dále jen \"o.s.ř.\"), takže věcnou příslušnost je třeba posuzovat podle § 9 odst. 1 téhož zákona. Odvolací soud dovodil, že z návrhu žalobce neplyne, že by v tomto případě šlo o případ, kdy by byla dána pro rozhodování věci v prvním stupni příslušnost krajských (městských) soudů. Proto napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze zrušil a věc postoupil soudu věcně a místně příslušnému. Proti výroku II. uvedeného usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 23. července 2004 dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Navrhuje pak, aby napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo ve výroku o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 3 zrušeno, a aby věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalším u řízení. K uvedenému dovolání se žalovaný nevyjádřil. Dovolání žalobce není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání je podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu ve vymezených případech rozhodnutí ve věci samé - což není případ napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolací soud současně uvážil, že přípustnost dovolání žalobce v této věci není založena ani na základě ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř., když nejsou naplněny předpoklady obsažené v těchto ustanoveních. Dovolatel sice ve svém dovolání vychází z již zmíněného ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) o.s.ř., avšak ani v tomto případě nejsou naplněny předpoklady daného ustanovení pro případný závěr o přípustnosti dovolání v této věci. Podle tohoto ustanovení je totiž dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 222a odst. 1, resp. podle § 221 odst. 1 za použití § 104 nebo § 107 odst. 5 o.s.ř. zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě byla věc postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží. V souzené věci odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a ve smyslu ustanovení § 221 odst. 2 písm. b) o.s.ř. [zřejmým nedopatřením ovšem uvedl ustanovení § 221 odst. 2 písm. a) o.s.ř.] a věc postoupil soudu věcně příslušnému [nikoliv tedy jinému orgánu za současného zastavení řízení před soudy ve smyslu ustanovení § 221 odst. 2 písm. c) o.s.ř.]. Nejde tedy o případ, na nějž pamatuje ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Protože tak není dán žádný z případů přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) proto toto dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl [§ 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona]. Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. l věta první o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151 a § 146 odst. 3 o.s.ř., když dovolání v této věci bylo odmítnuto, avšak žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. května 2005 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu