30 Cdo 2211/2024

Rubrum

30 Cdo 2211/2024-161 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobkyně PALETY-KUPKA GROUP s. r. o., identifikační číslo osoby 01809326, se sídlem v Plzni, Hřímalého 2707/20, zastoupené Mgr. Jakubem Hajdučíkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Sluneční náměstí 2588/14, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zaplacení 136 646 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 140/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2023, č. j. 68 Co 359/2023-127, takto:

Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 136 646 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení ohledně přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2015 vedeného Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Odvolacím finančním ředitelstvím a navazujícího soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 Af 49/2018 a Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 1 Afs 242/2021. Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. 6. 2023, č. j. 26 C 140/2022-103, konstatoval, že v řízení zahájeném dne 25. 11. 2015 u Finančního úřadu pro hlavní město Prahu podáním přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období říjen 2015 a v navazujícím soudním řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 9Af 49/2018 o zrušení rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 10. 10. 2018, č. j. 45058/18/5300-21443-710979, a v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem vedeném pod sp. zn. 1 Afs 242/2021 bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky 136 646 Kč s příslušenstvím (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 26 933 Kč (výrok III). Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání obou účastnic řízení napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé, ve výroku o náhradě nákladů řízení změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že výše náhrady činí 18 456 Kč, jinak jej v tomto výroku potvrdil (výrok I) a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná, jednající pověřeným zaměstnancem [§ 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř.], v celém rozsahu včasným dovoláním (§ 240 odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. V usnesení ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1539/2004, vyslovil dovolací soud názor, že neexistence dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky dovolacího řízení. Pokud již dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu v důsledku jeho zrušení neexistuje, je zřejmé, že tato podmínka dovolacího řízení není splněna. V situaci, kdy byl dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu ze dne 13. 12. 2023, č. j. 68 Co 359/2023-127, zrušen usnesením téhož soudu ze dne 11. 4. 2024, č. j. 68 Co 359/2023-151, které nabylo právní moci dne 8. 5. 2024, na základě žaloby pro zmatečnost, Nejvyšší soud podle § 104 odst. 1 věty první a § 243b o. s. ř. řízení o dovolání žalované zastavil. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 8. 2024 Mgr. Vít Bičák předseda senátu