Nejvyšší soud · Usnesení

30 Cdo 2243/2019

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-07-17 · ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2243.2019.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze, které potvrdilo místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 9 ve věci náhrady škody a zadostiučinění, se odmítá. Soudy správně určily místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 2, neboť Ministerstvo spravedlnosti je obecným soudem žalované České republiky.

Citované zákony (4)

Rubrum

30 Cdo 2243/2019 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, proti žalované 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, 2) České republice – Ústavnímu soudu, se sídlem v Brně, Joštova 8, o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 67 C 401/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2019, č. j. 35 Co 25/2019-14, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

Žalobou podanou dne 12. 12. 2018 k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 se žalobce na žalované domáhá zaplacení částky 698 800 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za psychickou újmu, která mu měla být způsobena státem prostřednictvím jeho orgánů. Usnesením ze dne 18. 12. 2018, č. j. 67 C 401/2018-8, Obvodní soud pro Prahu 9 jako soud prvního stupně vyslovil svojí místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc zaslána Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II). K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl. Námitka žalobce, že soudy postoupením věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 učinily na místo žalobce volbu místně příslušného soudu dle § 87 o. s. ř., se míjí s právním posouzením věci odvolacím soudem, který po zjištění, že organizační složkou příslušnou jednat za žalovanou (stát) v této věci je Ministerstvo spravedlnosti, dospěl k závěru, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Obvodní soud pro Prahu 2, který je v souladu s ust. § 85 odst. 5 o. s. ř obecným soudem žalované. Uvedená námitka tudíž přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. 7. 2019 JUDr. Bohumil Dvořák předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (1)