30 Cdo 2258/2014
V PLATNOSTINejvyšší soud odmítl dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, které zamítlo odvolání povinného proti nařízení exekuce. Soud uvedl, že dovolání není přípustné, protože od 1. července 2009 nejsou proti usnesením odvolacího soudu o exekuci přípustná. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno po této době, a proto se na ně nevztahuje starší právní úprava. Soud se nezabýval podstatou sporu ani zastoupením dovolatele, protože dovolání je z principu nepřípustné.
Rubrum
30 Cdo 2258/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Lenky Dopitové v exekuční věci oprávněné Československé obchodní banky a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 00001350, proti povinnému M. T., pro 33485,34 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 23 EXE 9640/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2012, č. j. 11 Co 742/2012-63, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
: Odvolací soud napadeným rozhodnutím odmítl podle § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. odvolání povinného proti usnesení ze dne 23. 8. 2012, č. j. 23 EXE 9640/2012-16, kterým soud prvního stupně nařídil exekuci podle exekutorského zápisu, sepsaného Mgr. Veronikou Jírovou dne 21. 12. 2011 pod sp. zn. 025 EZ 2724/11, v němž bylo pokračováno dne 27. 12. 2011 pod sp. zn. 025 EZ 2772/11 JUDr. Janem Grosamem, a jejím provedením pověřil JUDr. Jana Grosama, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 6. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle Části první, Čl. II Přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění § 243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu (vyhlášeným) vydaným po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení již ve znění účinném od 1. 7. 2009. Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Jestliže tedy v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinného 29. 11. 2012, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.), a aniž zkoumal povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti / exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. června 2014 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , Ph.D. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.