30 Cdo 2357/2010
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozsudek 11. 1. 2012
Nejvyšší soud rozhodl, že při stanovení peněžní náhrady za nemateriální újmu způsobenou nezákonným omezením osobní svobody ze strany státu je třeba zohlednit povahu trestní věci, celkovou délku omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Soud dále dospěl k závěru, že omluva jako satisfakční prostředek může být uplatněna vedle peněžního zadostiučinění, pokud je to přiměřené konkrétním okolnostem případu.
Rozšířený souhrn
Ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. To platí i při přímé aplikaci čl. 5 odst. 5 Úmluvy lidských práv a svobod. Při stanovení peněžní náhrady za nemateriální újmu způsobenou nezákonným omezením osobní svobody ze strany státu základními okolnostmi zpravidla jsou povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Omluva jako satisfakční prostředek zahrnující vyjádření subjektivního požadavku poškozeného na projev jemu vstřícné vůle státu uznat chybu není ani konstatováním porušení práva a ani náhradou nemajetkové újmy v penězích. Uplatní-li poškozený nárok na poskytnutí zadostiučinění vedle požadavku na omluvu též prostředky morálními nebo peněžními, je na individuálním posouzení, zda je vedle omluvy k naplnění zásady přiměřenosti zapotřebí též např. konstatovat porušení práva, anebo poskytnout - též vedle ní - zadostiučinění v penězích.
Citované zákony (2)
Rubrum
30 Cdo 2357/2010 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 2. 2012 Spisová značka:30 Cdo 2357/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:
30. CDO.2357.2010.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř. § 164 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:10. 4. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2357/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce P. M., zastoupeného Mgr. Annou Větrovskou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Štěpánská 630/57, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 600.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 18 C 557/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2009, č. j. 15 Co 418/2009 – 202, takto:
Výrok
rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2012, č. j. 30 Cdo 2357/2010 -233, se opravuje tak, že se rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2009, č. j. 15 Co 418/2009-202, pokud jím byl potvrzen zamítavý rozsudek soudu I. stupně ve výroku II. o povinnosti omluvy, jakož i v nákladovém výroku II. a III., zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu tomuto soudu; jinak se dovolání zamítá.
Odůvodnění
: Ve výroku rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2012, č. j. 30 Cdo 2357/2010 – 233, bylo uvedeno, že se zrušuje rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2009, č. j. 15 Co 418/2009-202, pokud jím byl potvrzen zamítavý rozsudek soudu I. stupně ve výroku II. o povinnosti omluvy, jakož i v nákladovém výroku III. Chybou v psaní došlo k tomu, že v tomto výroku nebyl ve zrušující části zahrnut i výrok II. zrušovaného rozsudku Městského soudu v Praze, v němž bylo rozhodnuto o tom, že České republice se nepřiznává náhrada nákladů státu. Postupem podle § 243c odst. 1 a § 164 o. s. ř. bylo výše vysvětlené pochybení napraveno. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 29. února 2012 JUDr. František I š t v á n e k, v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.