30 Cdo 2398/2002
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky zamítl dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 o určení vlastnictví nemovitosti. Soud se opřel o § 237 odst. 1 písm. a) a b) občanského soudního řádu, podle něhož není dovolání přípustné, pokud není výsledkem rozhodnutí, které bylo výsledkem závěrečného rozhodnutí. Dovolání nebylo přípustné ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., protože soud neshledal naplnění předpokladů tohoto ustanovení. Rozhodnutí nebylo odůvodněno, což podle § 243c odst. 2 o. s. ř. znamená, že proti němu není přípustný žádný opravný prostředek.
Plný text
30 Cdo 2398/2002 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce P. f. Č. r., proti žalovaným 1/ J. L., zastoupenému advokátem a 2/ O. p. s. P., státní podnik v likvidaci, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, zastoupené JUDr.
I. S., o určení vlastnictví k nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 42 C 257/99, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2002, č. j. 51 Co 169/2002-86, takto:
I. Dovolání prvního žalovaného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Jak vyplývá z obsahu spisu, dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. července 2002, č. j. 51 Co 169/2002-86, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. února 2001, č. j. 42 C 257/99-43 (ve znění navazujících usnesení téhož soudu), pokud jím bylo rozhodnuto ve věci samé, není v označené věci přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) občanského soudního řádu (dále jen \"o. s. ř.\"). Protože takto by přípustnost dovolání v označené věci mohla být založena pouze již jen ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., avšak dovolací soud neshledal, že by v posuzované věci k naplnění předpokladů tohoto ustanovení došlo (srovnej § 237 odst. 3 o.s.ř.), neobsahuje toto rozhodnutí odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. února 2003 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu