30 Cdo 2509/2017
V PLATNOSTI- NS 26 Cdo 4830/2014
- NS 30 Cdo 2509/2017
Nejvyšší soud rozhodl, že dovolací řízení se zastavuje, protože žalobci přes výzvu neodstranili nedostatek povinného zastoupení advokátem a neprokázali právnické vzdělání. Soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta, jelikož žalobci srozumitelně nevysvětlili skutkové okolnosti pro uplatnění svých nároků, což naznačuje zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Citované zákony (3)
Rubrum
Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 20.12.2017 30 Cdo 2509/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Tomáše Novosada a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobců a) Bc. L. R., b) T. R., proti žalovaným 1) Městu Třinec, se sídlem v Třinci, Jablunkovská 160, 2) RNDr. V. P., 3) Kulturnímu domu Třinec, se sídlem v Třinci, nám. Svobody 52, 4) TRISIA, a. s., IČO: 64610152, se sídlem v Třinci, nám. Svobody 526, 5) PhDr. S. H., 6) TŘINECKÝM ŽELEZÁRNÁM, a. s., IČO: 18050646, se sídlem v Třinci, nám. Svobody 526, 7) JUDr. P. Š., 8) Mgr. M. R. a 9) Ing. P. B., o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 33 Nc 2214/2016, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017, č. j. 51 Co 4/2017-298, takto:
Výrok
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 10. 2016, č. j. 33 Nc 2214/2016-283, zastavil řízení o žádosti žalobců o osvobození od soudních poplatků pro překážku věci pravomocně rozhodnuté a zamítl návrh žalobců na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 12. 1. 2017, č. j. 51 Co 4/2017-298, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí se plně ztotožnil se závěry soudu I. stupně. Proti tomuto usnesení podali žalobci včasné dovolání. Nejvyšší soud vyzval žalobce ke zvolení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení a poučil je o možném zastavení dovolacího řízení pro případ, že si takového zástupce nezvolí. Na základě této výzvy opětovně žalobci požádali o ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015). Dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady podle § 30 o. s. ř. pro to, aby žalobcům byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Nejvyšší soud se ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, dle kterého žalobci ani v základních rysech srozumitelně nevysvětlili (byť k tomu byli řádně vyzváni usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 8. 2016, č. j. 33 Nc 2214/2016-216) konkrétní skutkové okolnosti, na základě nichž uplatňují své nároky v předmětném řízení. U žalobců tedy nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobcům advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobci přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení ani nedoložili, že by měli právnické vzdělání, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 30. srpna 2017 JUDr. Pavel Pavlík předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.