30 Cdo 2534/2024

Rubrum

30 Cdo 2534/2024-202 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce M. M., zastoupeného Mgr. Andreou Stachovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Valentinská 92/3, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 288 424 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 273/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2024, č. j. 91 Co 34/2024-172, takto:

Výrok

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 4 114 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 288 424 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 10. 2022 do zaplacení představující náhradu nákladů obhajoby ve výši 138 424 Kč a náhradu nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč za nezákonné trestní řízení žalobce vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 11/2018. Po podání žaloby žalovaná žalobci uhradila částku 78 650 Kč na vynaložených nákladech obhajoby, dále konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a za jeho vydání se žalobci omluvila. Zároveň vznesla vůči nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy námitku promlčení. Na jednání soudu prvního stupně vzal žalobce žalobu částečně zpět v rozsahu částky 78 650 Kč s tím, že trval na přiznání zákonných úroků z prodlení z této částky do 7. 3. 2023, kdy bylo žalovanou placeno.

2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. 9. 2023, č. j. 10 C 273/2022-137, částečně zastavil řízení co do požadavku žalobce na zaplacení částky 78 650 Kč (výrok I), uložil žalované povinnost uhradit žalobci 52 022 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 23. 10. 2022 do zaplacení, a dále úroky z prodlení z částky 78 650 Kč ve výši 11,75 % ročně od 23. 10. 2022 do 7. 3. 2023 (výrok II), zamítl žalobu ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 157 752 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 23. 10. 2022 do zaplacení (výrok III), a uložil žalované povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 34 884 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobce (výrok IV).

3. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem zastavil řízení o odvolání žalované proti části výroku II rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu částky 9 438 Kč s 11,75% úrokem z prodlení z této částky ročně od 25. 10. 2022 do zaplacení (výrok I rozsudku odvolacího soudu), rozsudek soudu prvního stupně v části výroku II změnil tak, že zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 52 022 Kč od 23. 10. 2022 do 24. 10. 2022 a o zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 78 650 Kč od 23. 10. 2022 do 24. 10. 2022, jinak rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku potvrdil (výrok II rozsudku odvolacího soudu), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 41 430 Kč k rukám advokátky žalobce (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

4. Rozsudek odvolacího soudu, jak vyplývá z obsahu dovolání, napadla žalovaná v rozsahu výroku II v části potvrzující přiznání nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy včasným dovoláním, jež však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.

5. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má přitom rozhodnutí o každém z těchto nároků charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat ve vztahu ke každému z těchto nároků samostatně, a to bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. 32 Odo 747/2002, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. III. ÚS 537/03, a ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3157/2009).

6. V této věci je předmětem dovolacího řízení žalobcův nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím, o kterém rozhodl odvolací soud ve výroku II napadeného rozhodnutí. Dovolání žalované tak není dle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.

7. K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).

8. S ohledem na výsledek dovolacího řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady tohoto řízení vzniklé v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky (srov. § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 část věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř.). Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 3 100 Kč [(§ 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], náhrady hotových výdajů advokátky stanovených paušální částkou 300 Kč za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrady v částce 714 Kč [§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.]. Celkově výše nákladů dovolacího řízení žalobce tak činí 4 114 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 9. 2024 JUDr. Pavel Simon předseda senátu