30 Cdo 271/2004

Plný text

30 Cdo 271/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Karla Podolky ve věci žalobkyně Z. L., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. R., zastoupenému advokátem, o určení neplatnosti závěti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 16 C 39/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2002, č. j. 39 Co 80/02-48, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2002, č. j. 39 Co 80/02-48, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 11. 2001, č. j. 16 C 39/2001-26, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.) [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. 2 Cdon 721/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým č. 4, ročník 1999, a rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. 4. 1976, sp. zn. 4 Cz 34/76, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým č. 61, ročník 1977]. Usnesení o odmítnutí tohoto dovolání proto není odůvodněno (§ 243c odst. 2 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. února 2004 JUDr. Roman Fiala, v. r. předseda senátu