Nejvyšší soud · Usnesení

30 Cdo 2856/2008

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2008-08-12 · ECLI:CZ:NS:2008:30.CDO.2856.2008.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání otce proti rozsudku odvolacího soudu, který upravil jeho styk s nezletilou dívkou. Soud se opřel o § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř., podle něhož není dovolání přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, pokud nejde o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti. Rozhodnutí odvolacího soudu o omezení víkendového styku během školních prázdnin bylo považováno za běžnou úpravu rodinných vztahů, nikoli zásadní otázku. Soud proto dovolání odmítl bez dalšího přezkumu věci. Náklady dovolacího řízení nebyly náhradou přiděleny, protože žádné účastníkům nevznikly.

Rubrum

30 Cdo 2856/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci péče o nezletilou E. M., zastoupenou Městským úřadem Š. jako kolizním opatrovníkem, dceru matky M. L., zastoupené advokátem, a otce P. M., zastoupeného advokátem, o zvýšení výživného, o změnu úpravy styku otce s nezletilou, o úpravu styku babičky s nezletilou a o výkon rozhodnutí, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 10 P 470/2000, 9 P a Nc 395/2005 a 9 P a Nc 410/2005, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. března 2008, č. j. 16 Co 426/2007 - 348, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Okresní soud Brno - venkov rozsudkem ze dne 24. 8. 2007, č. j. 10 P 470/2000 - 331, 9 P a Nc 395/2005, 9 P a Nc 410/2005, změnil rozsudek Okresního soudu Brno - venkov ze dne 3. 12. 2002, č. j. 10 P 470/2000 - 123, ve výroku o běžném výživném tak, že otec je povinen přispívat na výživu nezletilé E. M. namísto dosavadních 900,- Kč měsíčně zvýšenou částkou 1.800,- Kč měsíčně od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006 a zvýšenou částkou 2.500,- Kč měsíčně od 1. 1. 2007, vždy do každého 5. dne v měsíci předem k rukám matky, nedoplatek na výživném za dobu od 1. 1. 2006 do 31. 8. 2007 ve výši 20.300,- Kč uložil otci zaplatit k rukám matky v pravidelných splátkách po 1.000,- Kč měsíčně spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 3. 12. 2002, č. j. 10 P 470/2000 - 123, dále změnil ve výroku ohledně styku otce s nezletilou tak, že namísto dosavadního styku otce s nezletilou v sudém kalendářním roce v době velikonočních prázdnin, a to od pátku 16. 30 hodin do Velikonočního pondělí 18.00 hodin, je otec oprávněn stýkat se s nezletilou v sudém kalendářním roce v době velikonočních prázdnin, a to od pátku 16.30 hodin do neděle 18.00 hodin s tím, že ve zbývajícím rozsahu ponechal uvedený rozsudek beze změny, řízení o návrhu otce na změnu úpravy styku s nezletilou a o návrhu babičky nezletilé ze strany otce J. M. na úpravu styku s nezletilou zastavil, matce uložil pokutu ve výši 500,- Kč za neumožnění styku nezletilé s otcem ve dnech 22. 12. až 24. 12. 2006 a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání matky Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 3. 2008, č. j. 16 Co 426/2007 - 348, rozsudek soudu prvního stupně změnil v napadeném výroku ohledně styku otce s nezletilou tak, že „rozsudek Okresního soudu Brno - venkov ze dne 3. 12. 2002, č. j. 10 P 470/2000 - 123, se ve výroku IV. mění jen tak, že běžný víkendový styk otce s nezletilou nebude uskutečňován v období školních prázdnin a celostátních svátků“, jinak jej potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal otec dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a z § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř, „jelikož se zde jedná o omezení rodičovské zodpovědnosti otce dítěte“, a podává je z důvodů podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném výroku zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, účastníkem řízení, dospěl po přezkoumání věci podle § 242 o. s. ř. k závěru, že dovolání v daném případě směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)]. Podle § 237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. V dané věci otec dovoláním napadá výrok rozsudku odvolacího soudu o úpravě jeho styku s nezletilou. Přípustnost dovolání proti napadenému výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jímž byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, není v posuzovaném případě dána, a to již proto, že dovolatel napadá výrok rozsudku odvolacího soudu ve věci upravené zákonem o rodině (zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o žádnou z výjimek uvedených v § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti takovému výroku rozsudku odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání otce podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž by se mohl věcí dále zabývat. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 o. s. ř., když účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. srpna 2008 JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.