30 Cdo 2908/2019
V PLATNOSTIDovolání žalobců ve věci zaplacení 2 500 000 Kč s příslušenstvím proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil, protože dovoláním lze napadnout pouze rozhodnutí odvolacího soudu, nikoli soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, proto soud řízení zastavil podle § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. Námitku podjatosti vznesenou žalobci soud považoval za zjevné zneužití procesního institutu a nepřihlížel k ní podle § 14 odst. 4 a § 2 o. s. ř.
Rubrum
30 Cdo 2908/2019-664 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobců a) E. K., nar. XY, a b) J. O., nar. XY, obou bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 2 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 329/2011, o dovolání žalobců proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 1. 2014, č. j. 26 C 329/2011-312, takto:
Výrok
Řízení o dovolání žalobců proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 1. 2014, č. j. 26 C 329/2011-312, se zastavuje.
Odůvodnění
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 1. 2014, č. j. 26 C 329/2011-312, přiznal ustanovenému zástupci žalobců JUDr. Petrovi Novotnému, advokátu AK, Praha 2, Slezská 36, odměnu za zastupování obou žalobců ve výši 131 285 Kč. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 25. 6. 2014, č. j. 58 Co 173/2014-370, změnil usnesení soudu prvního stupně jen tak, že výše odměny a náhrady hotových výdajů činí 37 650 Kč, jinak je potvrdil. Toto usnesení odvolací soud následně změnil svým opravným usnesením ze dne 30. 7. 2014, č. j. 58 Co 173/2014-375, tak, že správná výše odměny a náhrady hotových výdajů činí 42 815 Kč, namísto nesprávně uvedené částky 37 650 Kč. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. V posuzované věci žalobci dovoláním napadají výslovně rozhodnutí soudu prvního stupně, které v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř., podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a § 201 o. s. ř., podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006). Žalobci podáními ze dne 4. 9. 2019 a 16. 9. 2019 uplatňují námitku podjatosti soudce JUDr. Pavla Simona. S ohledem na způsob, jakým je tato námitka formulována, jakož i s ohledem na to, že jediným (byť obtížně) srozumitelným důvodem, pro který žalobci namítají podjatost výše jmenovaného soudce, je jeho postup v jiných řízeních (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), Nejvyšší soud považuje vznesenou námitku podjatosti za zjevné zneužití tohoto procesního institutu; proto k této námitce nepřihlížel (§ 2 o. s. ř.). Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. 11. 2019 JUDr. Pavel Simon předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.