30 Cdo 3/2022

Rubrum

30 Cdo 3/2022-46 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce P. R., nar. XY, bytem v XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 490 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 183/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2021, č. j. 53 Co 133/2021-24, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 2. 2021, č. j. 26 C 183/2020-17, takto:

Výrok

I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 2. 2021, č. j. 26 C 183/2020-17, se zastavuje.

II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2021, č. j. 53 Co 133/2021-24, se odmítá.

Odůvodnění

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 18. 2. 2021, č. j. 26 C 183/2020-17, nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků. K odvolání žalobce bylo uvedené usnesení potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 23. 4. 2021, č. j. 53 Co 133/2021-24. Žalobce napadl dovoláním výslovně obě usnesení. Podle § 236 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“, dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. není přípustné dovolání proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek. Z ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští; podle ustanovení § 201 o. s. ř. je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně podle § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006). Dovolání proti usnesení soudu odvolacího pak není objektivně přípustné podle výše citovaného § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř., a proto jej dovolací soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího nebo dovolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 1. 2022 JUDr. Pavel Simon předseda senátu