30 Cdo 3765/2017
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolací řízení se zastavuje, protože žalobce, který neměl právnické vzdělání, neodstranil nedostatek povinného zastoupení advokátem, a to ani po výzvě soudu. Soud zároveň dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky pro ustanovení advokáta soudem, jelikož žalobce již měl v téže věci zvoleného zástupce.
Citované zákony (4)
Rubrum
30 Cdo 3765/2017-101 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce A. Ž., narozeného XY, bytem v XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 62 500 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 136/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2016, č. j. 13 Co 361/2016-78, takto:
Výrok
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhal zaplacení částky 62 500 Kč jako náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2016, č. j. 13 Co 81/2016-65, byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 9. 2015, č. j. 18 C 136/2014-46, kterým byla žaloba zamítnuta. Žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze podal dovolání a zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (výrok I) a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (výrok II). Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně, když se ztotožnil s jeho závěrem, že žalobce nesplnil podmínky pro osvobození od soudních poplatků, neboť se v jeho případě jedná o svévolné uplatňování práva. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení a osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 27. 5. 2017, č. j. 18 C 136/2014-95, doručeným žalobci dne 26. 6. 2017, vyzval soud prvního stupně žalobce, aby si ve lhůtě 15 dnů pro podání dovolání v této věci zvolil dle § 241 odst. 1 o. s. ř. zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2016, č. j. 13 Co 361/2016-78, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu nereagoval. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen. Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje- li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz). Uvedené závěry jsou přiměřeně použitelné i v nyní projednávané věci. Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2). Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatel je již v dovolacím řízení proti rozsudku odvolacího soudu zastoupen na základě plné moci advokátem, který dne 29. 12. 2016 u soudu prvního stupně podal vlastní sepsané dovolání proti rozsudku odvolacího soudu (nikoliv však proti usnesení ze dne 20. 10. 2016, č. j. 13 Co 361/2016-78). Už jenom z toho důvodu, že v téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce, nejsou splněny podmínky pro jeho ustanovení soudem podle § 30 o. s. ř. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 7. 2019 Mgr. Vít Bičák pověřený člen senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.