30 Cdo 4541/2017
V PLATNOSTI- NS 30 Cdo 4541/2017
- ÚS IV.ÚS 3923/17
Nejvyšší soud rozhodl o zastavení dovolacího řízení, protože žalobce nesplnil podmínky pro ustanovení advokáta pro dovolací řízení, jelikož nedoložil úplně a věrohodně své majetkové poměry pro osvobození od soudních poplatků. Soud rovněž konstatoval, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů.
Citované zákony (4)
Rubrum
Podána ústavní stížnost. Výsledek US: odmítnuto Datum rozhodnutí US: 6.3.2018 30 Cdo 4541/2017-172 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 52 049 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 337/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2017, č. j. 21 Co 198/2017-154, takto:
Výrok
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Napadeným usnesením potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 24. 2. 2017, č. j. 28 C 337/2014-136, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků (výrok I) a byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (výrok II); dovolání podáno proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 10. 5. 2016, č. j. 21 Co 115/2016-107. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce neobjasnil dostatečně své majetkové poměry, zejména skutečnost, že jako osoba v produktivním věku a s vysokoškolským vzděláním není zaměstnán ani veden jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, a je tak existenčně závislý na důchodu své matky. Odvolací soud uzavřel, že žalobce z toho důvodu nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 občanského soudního řádu) a pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 4. 9. 2017 včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů a aby byl pro dovolací řízení osvobozen od soudních poplatků. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2). Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.). Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám. Dospěl přitom k závěru, že žalobce nesplňuje předpoklady podle § 30 o. s. ř. pro ustanovení zástupce z řad advokátů v tomto dovolacím řízení, neboť žalobce nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., a to již z toho důvodu, že nedoložil úplně a věrohodně své majetkové poměry. Pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl již i Nejvyšší soud, a to v obecné poloze v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k osobě žalobce v usnesení ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3592/2017. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce podává značné množství dovolání. Žalobce si proto musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady, naposledy v této věci usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. 6. 2017, č. j. 28 C 337/2014-156, které bylo žalobci řádně doručeno dne 4. 7. 2017. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, řízení o dovolání zastavil (srov. závěry výše uvedeného usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015). O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 4. října 2017 Mgr. Hynek Zoubek pověřený člen senátu