Nejvyšší soud · Usnesení

30 Cdo 4597/2018

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-01-15 · ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4597.2018.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým bylo odmítnuto odvolání, je nepřípustné. Dovolání není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost.

Rubrum

30 Cdo 4597/2018-104 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce M. R., nar. XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 7 C 477/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2018, č. j. 12 Co 368/2017-89, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Okresní soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 2. 10. 2017, č. j. 7 C 477/2016-75, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem ve výši 73 600 Kč s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč (výrok II). Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesením ze dne 30. 10. 2018, č. j. 12 Co 368/2017-89, odmítl odvolání (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč (výrok II). Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jako nepřípustné odmítl. Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241b odst. 2 o. s. ř.). Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle § 3 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce za dovolací řízení. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. 1. 2019 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.