30 Cdo 4698/2018
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolací řízení se zastavuje, protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani po výzvě soudu. Soudy již dříve pravomocně konstatovaly, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a jeho uplatňování práva je zřejmě bezúspěšné.
Citované zákony (5)
Rubrum
30 Cdo 4698/2018-141 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Jiřím Němcem ve věci žalobce R. I., narozeného XY, bytem v XY, adresa pro doručování XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, 2) České republice – Krajskému soudu v Brně, se sídlem v Brně, Rooseveltova 16, 3) České republice – Městskému soudu v Brně, se sídlem v Brně, Polní 39, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 212/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2017, č. j. 29 Co 335/2017-78, takto:
Výrok
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Žalobce se v řízení domáhal přiznání zadostiučinění ve výši 10 000 011 Kč za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout v souvislosti s průtahy a nezákonným postupem v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 26 E 1068/2001. Obvodní soud pro Prahu 2, jako soud prvního stupně, usnesením ze dne 10. 4. 2017, č. j. 19 C 212/2015-65, zastavil řízení co do částky ve výši 1 000 005 Kč pro překážku litispendence s odůvodněním, že ohledně této částky na základě formulačně totožného návrhu žalobce probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 2 řízení vedené pod sp. zn. 25 C 136/2015 a jde v uvedené části o totožnou věc již soudem projednávanou v jiném řízení. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, usnesením citovaným v záhlaví usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 20. 11. 2017 dovolání. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. V dovolání žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 5. 4. 2018, č. j. 19 C 212/2015-122, rozhodl soud prvního stupně tak, že žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl žádost o ustanovení zástupce pro podání dovolání. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 7. 2018, č. j. 29 Co 276/2018-129, které nabylo právní moci dne 24. 9. 2018, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Soud prvního stupně usnesením ze dne 2. 11. 2018, č. j. 19 C 212/2015-134, které bylo žalobci doručeno dne 14. 11. 2018, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení a poučil jej, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen. Na tuto výzvu reagoval žalobce dalším podáním, v němž uvedl shodné skutečnosti jako v předchozí žádosti s tím, že by soud neměl řízení zastavit, neboť by mu mohla být způsobena újma. Opětovně požádal o ustanovení zástupce. Na soudním poplatku za dovolání ničeho nezaplatil. Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 2 čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“). Vzhledem k době zahájení dovolacího řízení Nejvyšší soud posuzoval splnění poplatkové povinnosti – v souladu s článkem VI přechodných ustanovení části třetí zákona č. 296/2017 Sb. – podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „ZoSP“). Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) ZoSP], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč. Tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první ZoSP). Soudy obou stupňů již pravomocně konstatovaly, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. (rovněž zamítly jeho návrh na ustanovení zástupce pro dovolací řízení ve smyslu § 30 o. s. ř.), neboť ze strany žalobce jde o zcela zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Protože žalobce jako dovolatel dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván soudem prvního stupně, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle ustanovení § 9 odst. 2 ZoSP za použití § 243f odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k výše uvedenému závěru o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva žalobcem nebyly splněny podmínky § 9 odst. 4 písm. c) ZoSP. Jelikož napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, ani nebylo řízení ve věci samé skončeno již předtím, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2003). O nákladech řízení včetně tohoto řízení dovolacího rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se bude řízení u něho končit (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. 8. 2019 Mgr. Jiří Němec pověřený člen senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (6)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.