Nejvyšší soud · Usnesení

30 Cdo 56/2026

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-23 · ECLI:CZ:NS:2026:30.CDO.56.2026.1

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 12. 3. 2026

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno odmítnutí žaloby, se odmítá jako nepřípustné. Žaloba byla odmítnuta pro nesrozumitelnost a absenci základních náležitostí, které žalobce nedoplnil ani po poučení soudem prvního stupně.

Citované zákony (6)

Rubrum

30 Cdo 56/2026 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 2. 2026 Spisová značka:30 Cdo 56/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:

30. CDO.56.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vady podání Odpovědnost státu za újmu Dotčené předpisy:§ 43 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2022 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:26. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 56/2026-28 USNESENÍ JUDr. Jana Kolby a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce V. S., zastoupeného JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou, se sídlem v Břeclavi, Hybešova 3041/6, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 2 000 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 156/2025, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2025, č. j. 20 Co 317/2025-15, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 3. 9. 2025, č. j. 11 C 156/2025-6, odmítl žalobu ze dne 24. 7. 2025, došlou soudu dne 28. 7. 2025, ve znění doplnění ze dne 6. 8. 2025 (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

3. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, kterým se domáhal, aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení odvolacího soudu tak, že žalobě se vyhovuje. Nejvyšší soud toto dovolání podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jako nepřípustné odmítl.

4. Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

5. Námitka žalobce, že soudy nesprávně odmítly jeho žalobu ze dne 24. 7. 2025, doplněnou podáním ze dne 6. 8. 2025, nemůže založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, že žaloba i přes její doplnění po řádném poučení soudem prvního stupně je pro svou nesrozumitelnost a absenci základních náležitostí neprojednatelná (žalobce ji nedoplnil ani v rámci podaného odvolání), je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, včetně judikatury, na kterou odkazuje žalobce v dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 315/2004, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 30 Cdo 442/2017, a ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3846/2016, dále pak např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 267/2012, nebo ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1834/2013).

6. K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, včetně žalobcem namítaného nepředložení žaloby žalované a nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení, dovolací soud přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Pro úplnost si dovoluje Nejvyšší soud uvést, že vadná žaloba ani usnesení o jejím odmítnutí se nedoručuje ostatním účastníkům řízení, pokud se o podání nedozvěděli, jako v této věci.

7. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 2. 2026 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (1)