30 Cdo 592/2026

Rubrum

30 Cdo 592/2026-274 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Janem Kolbou v právní věci žalobce M. K., zemřelého dne 6. 1. 2026, jehož jménem jedná Mgr. Jana Žáková, advokátka se sídlem v Hluboké nad Vltavou, Nádražní 1018, proti žalovanému statutárnímu městu České Budějovice, IČO 00244732, se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 1/1, o zaplacení 8 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 25 C 28/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 10. 2025, č. j. 19 Co 1187/2025-238, takto:

Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 27. 3. 2025, č. j. 25 C 28/2022-209, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 8 000 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a dále rozhodl o tom, že žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok II). Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem identifikovaným v záhlaví rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku neudělení souhlasu žalovaného (coby jemu ustanoveného opatrovníka) s podáním žaloby v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 152/2018 (v němž se domáhal náhrady újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 9 C 62/2012 a poté pod sp. zn. 9 C 151/2013), dále náhrady újmy způsobené mu omezením svéprávnosti v řízení vedeném u Okresního soudu v Českých Budějovicích, postupem Psychiatrické nemocnice v Dobřanech a nezákonným postupem Městské policie města Benešov. Odvolací soud se v dovoláním napadeném rozsudku ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimovaný, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za neodůvodněné průtahy ve výše uvedených řízeních a za nesprávný úřední postup městské policie byl promlčen a že nebylo prokázáno, že by se žalovaný dopustil protiprávního jednání v souvislosti s výkonem funkce opatrovníka, v důsledku čehož by žalobci mohla vzniknout nemajetková újma. Proti rozsudku odvolacího soudu podala jménem žalobce dne 13. 1. 2026 dovolání (tedy v rámci lhůty pro podání dovolání) Mgr. Jana Žáková, advokátka se sídlem v Hluboké nad Vltavou, a to jako opatrovnice, která byla žalobci usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 10. 2024, č. j. 25 C 28/2022-79, ustanovena pro zastupování v předmětném řízení. Přípustnost dovolání dovozovala z toho, že v tomto řízení je projednáván případ, který nebyl v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešen, neboť žalovaný jako opatrovník žalobci způsobil újmu na jeho právech a znemožnil mu účinně chránit a uplatňovat svá práva. Jménem žalobce bylo navrženo, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil. Nejvyšší soud se nejprve zabýval z úřední povinnosti tím, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení). Shledá-li, že je dán takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit, pak přistoupí k tomu, že řízení zastaví (§ 103, § 104 odst. 1, věta první, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“). K podmínkám řízení na straně účastníků patří kromě způsobilosti být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.) a procesní způsobilosti (§ 20 o. s. ř.) také způsobilost být zástupcem a oprávnění k zastupování (§ 22 až § 29 o. s. ř.). Podle § 29 odst. 1 o. s. ř. není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Stejně se postupuje, stanoví- li tak zvláštní předpis. Podle § 31 odst. 2 o. s. ř. byl-li opatrovníkem nebo jiným zástupcem ustanoven advokát, má stejné postavení jako advokát, jemuž účastník udělil plnou moc. Podle § 28 odst. 5 o. s. ř. ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká. Podání někoho, kdo vystupuje jako zástupce účastníka, aniž by bylo prokázáno jeho oprávnění k zastupování, nelze považovat za podání neoprávněné osoby. Není tu totiž významné jen to, kdo podání učinil; podstatné je, zda sám hodlá vstoupit do procesně právního vztahu, nebo zda procesní úkon činí za jiného (za účastníka řízení) jako jeho zástupce. Učinila-li takováto osoba procesní úkon za jiného jako jeho zástupce, neuplatňuje procesní práva v řízení sama (svým jménem), ale jedná za zastoupeného. Uvedený závěr dovodil Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 20 Cdo 639/98. Nedostatek plné moci nebo existence jiného důvodu prokazujícího zastoupení účastníka řízení je – obecně – nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit; nezdaří-li se to přes vhodná opatření, která soud za tím účelem učinil, soud řízení zastaví (§ 104 odst. 2, § 243b o. s. ř.). Jestliže však někdo v řízení vystupuje jako zástupce zemřelé osoby, logicky toto zastoupení do budoucna doložit nemůže a nedostatek podmínky řízení je pak nutno považovat za neodstranitelný (§ 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Ani v takovém případě však uvedená osoba není někým, kdo v řízení uplatňuje (podáním dovolání) svá procesní práva; jde o osobu, která jedná jménem jiné osoby (v daných souvislostech je nerozhodné, že osoba, za kterou jedná, není způsobilá být účastníkem řízení). Nepřichází tak v úvahu odmítnutí dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř., ale opět jen zastavení dovolacího řízení podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. V projednávané věci zastoupení žalobce výše jmenovanou advokátkou jako opatrovnicí, vzniknuvší na základě výše uvedeného usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích, zaniklo ve smyslu § 28 odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 31 odst. 2 o. s. ř. smrtí žalobce dne 6. 1. 2026, tedy před podáním dovolání dne 13. 1. 2026. Dovolání je přitom jak po stránce formální, tak i zejména po stránce obsahové, formulováno způsobem dovolujícím jedinou interpretaci, kdy jde o dovolání žalobce, za kterého vystupuje jako jeho zástupkyně na základě usnesení soudu advokátka Mgr. Jana Žáková (to potvrzuje i přípis jmenované advokátky ze dne 26. 1. 2026 založený na č. l. 268 spisu soudu prvního stupně). Dovolání přitom není považováno za tzv. neodkladný úkon za zemřelého podle § 449 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nebo podle § 20 odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 30 Cdo 207/2021, publikované pod č. 1/2022 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou: „Nedostatek způsobilosti žalobce být účastníkem řízení v den jeho zahájení vede vždy k zastavení řízení a nemůže být zhojen cestou tzv. neodkladného úkonu za zemřelého. Jednání zmocněnce v takovém případě musí být činěno již jménem právních nástupců zůstavitele.“), a jiný průkaz zastoupení (například plnou moc) právě s ohledem na úmrtí žalobce logicky doložit nelze. Dovolacímu soudu proto nezbývá, než dovolací řízení zastavit, aniž by mu bylo umožněno se věcně zabývat argumentací uplatněnou v dovolání. K obdobným závěrům Nejvyšší soud již dříve dospěl v usneseních ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1618/2009, ze dne 24. 7. 2001, sp. zn. 26 Cdo 868/2001, ze dne 17. 4. 2000, sp. zn. 26 Cdo 868/2000, či v usnesení ze dne 13. 7. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1896/2021). Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 5. 2026 JUDr. Jan Kolba pověřený člen senátu