30 Nd 106/2014
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci o odvolání proti usnesení Městského soudu. Soud se opřel o § 14 odst. 1 a § 14 odst. 4 občanského soudního řádu, podle nichž není podjatost založena na jednání soudce v jiných věcech. Námitka podjatosti byla považována za neopodstatněnou, protože žalobce neuváděl konkrétní důvody, které by naznačovaly, že soudkyně byly přímo dotčeny nebo měly zájem na výsledku sporu. Soud tedy potvrdil, že soudkyně mohou věc projednávat a rozhodovat.
Rubrum
30 Nd 106/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce J. S., proti žalované CET 21 spol. s. r. o., se sídlem Praha 5, Kříženeckého náměstí 1078/5, identifikační číslo organizace 458 00 456, o ochranu osobnosti, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 4/2012, o námitce podjatosti, takto:
Výrok
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová a Mgr. Dagmar Javůrková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 34/2014.
Odůvodnění
: U Vrchního soudu v Praze se v řízení pod sp. zn. 1 Co 34/2014 projednává odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2014, č. j. 34 C 4/2012-87, jímž bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků z jedné poloviny, přičemž osvobození se vztahuje na řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím. Současně soud zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů. Po zahájení odvolacího řízení podal žalobce k Vrchnímu soudu v Praze podání, jímž uplatnil námitku podjatosti. Poukázal předně na nedůstojné a nečestné jednání soudkyň v řízení sp. zn. 1 Co 119/2013, kdy si z něho soudkyně údajně měly dělat legrácky při vyhlašování rozsudku, a proto žalobce nedůvěřuje v jejich objektivitu a profesionalitu. Ve vyjádření k námitce podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová a Mgr. Dagmar Javůrková uvedly, že se necítí být jakkoliv podjaté ve vztahu k věci, nebo účastníkům. Účastníka znají pouze na základě četných řízení, na jejichž vyřízení se podílely podle rozvrhu práce. JUDr. Říhová dále uvedla, že si v řízení sp. zn. 1 Co 119/2013 z účastníka legrácky nedělala, nebyl v něm ani „osočen“, ani „obviněn“ z jízdy na černo. Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený (§ 16 odst. 1 o. s. ř.), aniž by nařizoval jednání (§ 16 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen, rozhodne nadřízený soud (§ 16 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, v němž soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného v rozhodném období), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. Z podání žalobce ovšem nelze usuzovat, že by se v souzené věci mohlo jednat o některý z případů uvedeného charakteru. Žalobce zmiňuje pouze v obecné rovině nedůstojné a nečestné jednání soudkyň, kterého se měly dopustit v řízení sp. zn. 1 Co 119/2013, kdy si z něho údajně dělaly legrácky. Z výtek žalobce tedy nelze usuzovat, že by v projednávaném sporu bylo možno mít soudkyně, jež mají o věci rozhodovat, za vyloučené ve smyslu § 14 o. s. ř. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze ve výroku rozhodnutí uvedené nejsou vyloučené z projednávání a rozhodování ve věci vedené pod sp. zn. 1 Co 34/2014. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 9. dubna 2014 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.