30 Nd 121/2006
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky zamítl návrh žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Soud se opřel o § 12 odst. 2 o.s.ř., podle něhož může být věc přikázána jinému soudu pouze v případě závažných důvodů. Z důvodu vhodnosti nebyly v případě prokázány okolnosti, které by odůvodňovaly přesun věci. Žalobce neuváděl skutečné důvody, které by svědčily o rychlejší a hospodárnější projednání v jiném sídlišti. Soud tedy ponechal věc u původně příslušného soudu.
Rubrum
30 Nd 121/2006-82 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce S. M., proti žalované České republice – 1) Ministerstvu spravedlnosti ČR, 2) Okresnímu soudu v Olomouci, a 3) Krajskému soudu v Ostravě, se sídlem v Ostravě 1, Havlíčkovo nábřeží 34, o nejasné podání, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. 26 Nc 104/2005, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Výrok
Věc, vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. 26 Nc 104/2005, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí.
Odůvodnění
: Žalobce navrhuje přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí. Namítá, že v téže věci Okresní soud v Olomouci společně s Krajským soudem v Ostravě vedl fiktivní řízení proti jeho osobě, internoval jej za použití soudních znalců na psychiatrické léčebně a způsobil mu těžké újmy na zdraví s nedozírnými následky a škodou velkého rozsahu. Prvý žalovaný s návrhem nesouhlasí s poukazem na to, že neshledává vhodnost takového opatření. Poukazuje na to, že žalobce měl možnost podle § 85 odst. 4 o.s.ř. podat žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 2, v jehož obvodu má Ministerstvo spravedlnosti sídlo. Žalobce však zvolil příslušnost soudu danou na výběr podle § 87 písm. b) o.s.ř. Podle ust. § 12 odst. 2 o.s.ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Z důvodu vhodnosti lze věc přikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu zejména tehdy, nasvědčují-li okolnosti případu, a to ať již na straně účastníků nebo vyplývající z okolností věci (předmětu řízení apod.), že jiný soud věc projedná a rozhodne rychleji a hospodárněji. Důvody vedoucí k odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik závažné, aby odůvodňovaly výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z obsahu spisu nevyplývá (žalobce ostatně ani netvrdí), že by zde byly dány okolnosti, pro něž by byl dán závěr o tom, že u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí by byla věc rychleji a hospodárněji projednána, popř. že by byly dány takové mimořádné poměry účastníků řízení, které by takový závěr opodstatňovaly. Takovým důvodem nemůže být ani to, že řízení u soudu probíhá způsobem, který nedopovídá představám účastníka řízení. Nejvyšší soud vzhledem k důvodu uvedenému v žádosti žalobce o přikázání věci jinému soudu než soudu příslušnému, neshledal, že by se jednalo o takové okolnosti na straně účastníka, které by dostatečně odůvodňovaly prokázání věci jinému soudu ve smyslu ust. § 12 odst. 2 o.s.ř. Nejvyšší soud proto návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí nevyhověl. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. června 2006 JUDr. Karel Podolka předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.