30 Nd 151/2004
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky zamítl návrh žalovaných na přikázání sporu Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti. Soud uvedl, že příslušnost soudu je základní ústavní zásadou, jejíž porušení je výjimkou. Důvodem pro přikázání jinému soudu musí být závažná okolnost, která zaručí hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pouhý fakt, že druhý žalovaný bydlí v Praze, nevyhovuje tomuto kritériu. Soud tedy ponechal věc u příslušného soudu podle zákona.
Rubrum
30 Nd 151/2004 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce J. S., proti žalovaným 1) E. S. a 2) B. L., oběma zastoupeným advokátem, o vydání (vyklizení) nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. 84 C 96/2004, o návrhu žalovaných na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Výrok
Věc, vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. 84 C 96/2004, se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění
: Žalovaní navrhují přikázání věci z důvodu vhodnosti Obvodnímu soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu má druhý žalovaný bydliště, neboť prvá žalovaná je soudkyní Krajského soudu v Ostravě, u něhož je tento spor veden. Žalobce s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí. Podle § 12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o.s.ř.). Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o.s.ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě výlučná místní příslušnost stanovená § 88 písm. g o.s.ř.), je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15.11.2001, sp.zn. I.ÚS 144/2000). K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu. O takový případ se v projednávané věci nejedná. Důvodem, aby věc byla přikázána soudu, v jehož obvodu bydlí druhý žalovaný, nemůže být bez dalšího pouhý fakt, že první žalovaná je soudkyní Krajského soudu v Ostravě, nýbrž pouze takové okolnosti, z nichž lze spolehlivě dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji. Přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu druhý žalovaný bydlí, by nebylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci. Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalovaných na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podle § 12 odst. 2 o.s.ř. nevyhověl. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 8. září 2004 JUDr. Karel Podolka, v.r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.