30 Nd 351/2007
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky zamítl návrh žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti. Soud uvedl, že podmínky pro přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 o.s.ř. nejsou splněny, protože žádné závažné okolnosti neodůvodňují porušení zásady obecné místní příslušnosti. Žalobkyně nemá základ pro přikázání věci jinému soudu, protože její osvobození od soudních poplatků neznamená hospodárnější nebo rychlejší projednání věci. Soud se opřel o čl. 38 odst. 1 Listiny a o restriktivní výklad § 12 odst. 2 o.s.ř.
Rubrum
30 Nd 351/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobkyně Z. o. O. s. s. o. a o., za vedlejší účasti: O. o. p. s. p. o. p. N. p. ú., proti žalovanému N. p. ú., o splnění povinnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 15/2005, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Výrok
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 15/2005 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci.
Odůvodnění
: Žalobou ze dne 10. března 2005, se žalobkyně domáhá u Obvodního soudu pro Prahu 1 splnění povinnosti žalovaného umožnit žalobkyni spolurozhodovat o přídělu do F. a odstranit diskriminační rozdíly v čerpání F. Podáním ze dne 24. srpna 2007 (s poukazem na právní názor vyjádřený v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Nd 74/2001) navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Olomouci. Uvádí, že odůvodnění výše uvedeného rozhodnutí lze vztáhnout i na právnickou osobu jakožto účastníka řízení, jejíž majetkové poměry jsou takové, že ve srovnání s poměry žalovaného výrazně omezují možnost přístupu žalobkyně k soudu vzdálenému od jejího sídla a tím znesnadňují uplatňování jejích procesních práv. Žalovaný s přikázáním věci z důvodu vhodnosti nesouhlasil a zdůraznil především své ústavní právo na rozhodnutí věci zákonným soudcem s poukazem na to, že skutečnosti uváděné v návrhu na delegaci nemohou odůvodnit prolomení tohoto práva postupem dle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Nejvyšší soud ČR jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu - Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a Okresnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případné přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně. Přikázáním věci jinému soudu, aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny uvedené podmínky, by došlo k porušení ústavně zaručeného práva zakotveného v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. Sama skutečnost, že žalobkyně je pro své majetkové poměry osvobozena od soudních poplatků, nezakládá důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu má své sídlo. Nelze přehlédnout, že takový postup by zbavil žalovaného, jenž s přikázáním věci nesouhlasí, práva na projednání věci před jeho obecným soudem (§ 84 o.s.ř.). Z návrhu ani z obsahu spisu pak nelze ani dovodit, že by věc mohla být Okresním soudem v Olomouci projednána hospodárněji a rychleji. Odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 5 Nd 74/2001 je pak zcela nepřípadný, neboť v uvedené věci, na rozdíl od věci projednávané, byla založena příslušnost procesního soudu dohodou o prorogaci dle § 89a o.s.ř. (žalovaná se domáhala přikázání věci jejímu obecnému soudu, jenž by, nebýt dohody o prorogaci, byl jinak příslušným), její návrh byl odůvodněn závažnými změnami v jejích osobních, sociálních a majetkových poměrech (byla nezaměstnaná, bez příjmu, pečující o dítě), nastalými po uzavření prorogační dohody, přičemž bylo možno přijmout závěr, že u obecného soudu žalované bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Obdobné mimořádné okolnosti, jež by odůvodňovaly delegaci vhodnou, v projednávané věci nejsou dány. Nejvyšší soud ČR proto návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Olomouci nevyhověl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. března 2008 JUDr. Pavel Pavlík, v.r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.