32 Cdo 3237/2019

Rubrum

32 Cdo 3237/2019 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2019 Spisová značka:32 Cdo 3237/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:

32. CDO.3237.2019.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad právní moci Dotčené předpisy:§ 243 písm. b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:30. 12. 2019 Anotace:Žalobce a) (stavební bytové družstvo) se nejprve domáhal, aby byla žalované (České republice – Státnímu pozemkovému úřadu) uložena povinnost bezúplatně převést do jeho vlastnictví pozemky, na nichž byly vystavěny objekty k bydlení ve vlastnictví žalobce, funkčně související s předmětnými pozemky. Následně tentýž žalobce změnil se souhlasem soudu žalobní návrh tak, aby výrokem rozhodnutí byla formulována přímo smlouva o bezúplatném převodu pozemků. Soud prvního stupně následně žalobu zamítl a konstatoval, že podle rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky, na jejichž základě byla do katastru nemovitostí zapsána příslušnost k hospodaření s majetkem ve vlastnictví státu svědčící Státnímu pozemkovému úřadu, se na předmětné pozemky vztahuje zákon č. 219/2000 Sb. Přitom dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, neboť § 60a zákona č. 219/2000 Sb. nelze na daný případ aplikovat. Odvolací soud se předně neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že ustanovení § 60a zákona č. 219/2000 Sb. není v posuzovaném případě aplikovatelné. Dle jeho názoru aplikaci zmíněného ustanovení nebránil jak § 14 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., tak ani skutečnost, že § 7 citovaného zákona zakotvuje možnost bezúplatného převodu pozemku vlastníku stavby nebo budovy na něm postavené, pouze je-li vlastníkem obec, přičemž argumentoval mj. vůlí zákonodárce při přijímání § 60a zákona č. 219/2000 Sb. Uzavřel, že znění zákona č. 503/2012 Sb. nelze vykládat tak, že by bránilo bezúplatnému převodu pozemků ve správě Státního pozemkového úřadu fyzickým osobám či bytovým družstvům podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb. Ve vztahu k žalobci g) (obci) pak odvolací soud zamítavý rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s tím, že § 60a zákona č. 219/2000 Sb. nepředpokládá bezúplatný převod ve prospěch obce, tento žalobce tedy postrádá věcnou legitimaci. Byly sice naplněny předpoklady § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 503/2012 Sb., nicméně nebyl dodržen zákonem předvídaný postup ohledně uplatnění takového práva. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž formulovala otázku, zda je Státní pozemkový úřad při nakládání s pozemkem zastavěným bytovým domem ve spoluvlastnictví bytového družstva a fyzických osob, na které byly převedeny některé bytové jednotky v domě a pozemkem funkčně souvisejícím, vázán ustanovením § 60a zákona č. 219/2000 Sb. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 3237/2019-180 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobců a) ROZKVĚT, stavební bytové družstvo, se sídlem v Jihlavě, Havlíčkova 44, identifikační číslo osoby 00049239, b) M. T., narozeného XY, bytem XY, c) I. P., narozené XY, bytem XY, d) G. K., narozené XY, bytem XY, e) D. H., narozeného XY, bytem XY, f) R. L., narozeného XY, bytem XY, g) obce Cejle, se sídlem Cejle 100, identifikační číslo osoby 00488615, všech zastoupených Mgr. Jaroslavem Homolkou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Palackého 5001/1, proti žalované Česká republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby 01312774, jednající prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2 – Novém městě, Rašínovo nábřeží 390/42, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 22 C 20/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 30. 4. 2019, č. j. 72 Co 13/2019-153, takto:

Výrok

Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 30. 4. 2019, č. j. 72 Co 13/2019-153, v měnícím výroku o věci samé se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovanou proti uvedenému rozsudku.

Odůvodnění

Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 29. 5. 2018, č. j. 22 C 20/2017-54, zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalované na uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc. č. XY v obci XY, k. ú. XY, a pozemků parc. č. st. XY a parc. č. XY v obci a k. ú. XY do vlastnictví tehdejších žalobců a rozhodl o náhradě nákladů soudního řízení. Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku o věci samé tak, že nahradil projev vůle žalované s uzavřením smlouvy tam uvedeného znění ohledně pozemku parc. č. st. XY v obci a k. ú. XY ve vztahu k žalobcům c), d) a e) [první výrok], potvrdil jej v té části výroku o věci samé, pokud jím byla zamítnuta žaloba žalobkyně g) ohledně pozemků parc. č. st. XY a parc. č. XY v obci a k. ú. XY, a v části výroku o náhradě nákladů řízení, pokud upravuje právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní g) a žalovanou, [druhý výrok], ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení [třetí výrok] a rozhodl, že žalované se právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči žalobkyni g) nepřiznává [čtvrtý výrok]. Rozsudek odvolacího soudu v jeho prvním (měnícím) výroku napadla žalovaná včasným dovoláním, spojeným s návrhem na odklad právní moci. Dovolatelka tvrdí, že nabytím právní moci rozhodnutí je závažně ohrožena na svém vlastnickém právu, neboť kdyby došlo k zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí ve prospěch žalobců, nemohl by být právní stav obnoven pouhým zrušením napadeného rozhodnutí, nýbrž žalovaná by se musela domáhat vydání věci, a to případně i proti třetím osobám, pokud by na ně vlastnického právo bylo dále převedeno, a nezbylo by, než vyvolat další soudní spor k ochraně jejího práva, s čímž by se pojily další zbytečné náklady a zejména by se prodlužovalo období právní nejistoty všech dotčených osob. Žádný z žalobců se k návrhu žalované na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu nevyjádřil. Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 1 článku II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“). Podle § 243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Dovolací soud vzal v úvahu, že pravomocné soudní rozhodnutí je vkladovou listinou ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a) a § 17 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), a že stav zápisu v katastru nemovitostí, který by po povolení vkladu umožnil žalobcům s předmětnou nemovitostí volně nakládat, by se závažným způsobem mohl dotknout poměrů žalované, která se v dovolacím řízení domáhá, aby sporná nemovitost zůstala v jejím vlastnictví. Právní vztahy týkající se předmětného pozemku by měly i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí zůstat do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny (srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2331/2019, dostupné na www.nsoud.cz). Zároveň platí, že odklad právní moci napadeného rozhodnutí se nedotkne právních vztahů jiných osob, než ostatních účastníků řízení (žalobců). Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé) návrhu žalované na odklad právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu vyhověl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 10. 2019 JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu