Nejvyšší soud · Usnesení

32 Cdo 3683/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-11 · ECLI:CZ:NS:2021:32.CDO.3683.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci se odmítá. Důvodem je, že řízení, do jehož pravomocného skončení bylo původní řízení přerušeno, již bylo pravomocně skončeno, čímž se dovolání stalo bezpředmětným.

Citované zákony (1)

Rubrum

32 Cdo 3683/2020-147 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce H. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Alešem Eppingerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, proti žalovaným 1) Accu – Tech, s. r. o., identifikační číslo osoby 03255573, se sídlem v Chrastavě, U Nisy 116, a 2) PUR - Tech, k. s., identifikační číslo osoby 27065456, se sídlem v Praze 3, Roháčova 188/37, obou zastoupených Mgr. Janem Šafránkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Truhlářská 1108/3, o zaplacení částky 70 000 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 12 C 40/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 8. 2020, č. j. 29 Co 163/2020-121, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

Usnesením ze dne 14. 5. 2020, č. j. 12 C 40/2020-114, Okresní soud v Liberci přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 29 Co 30/2019. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 28. 8. 2020, č. j. 29 Co 163/2020-121, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. V průběhu dovolacího řízení Nejvyšší soud zjistil, že řízení vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 29 Co 30/2019 bylo pravomocně skončeno; stalo se tak rozsudkem ze dne 22. 2. 2021, č. j. 29 Co 30/2019-413, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2021. Potvrdil-li v nyní posuzované věci odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení jiného (odvolacího) řízení, přičemž takové (odvolací) řízení již bylo pravomocně skončeno, a tudíž účinky přerušení řízení již pominuly, pak již nemá význam zabývat se správností dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání žalobce se tak stalo bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5353/2017, či ze dne 24. 10. 2019, sp. zn. 29 Cdo 3205/2019, dostupná na www.nsoud.cz). Proto Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“), dovolání odmítl jako bezpředmětné podle § 243c odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto usnesením dovolacího soudu se řízení nekončí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. 5. 2021 Mgr. Jiří Němec předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (6)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.