32 Cdo 4911/2017

Rubrum

32 Cdo 4911/2017-128 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Citibank Europe plc, se sídlem v Dublinu, North Wall Quay 1, Irsko, registrační číslo 132781 (podnikající na území České republiky prostřednictvím Citibank Europe plc, organizační složky, se sídlem v Praze 5, Stodůlky, Bucharova 2641/14, PSČ 158 02, identifikační číslo osoby 28198131), zastoupené Mgr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, proti žalovanému M. D., zastoupenému JUDr. Josefem Klofáčem, advokátem se sídlem v České Lípě, Sokolská 270/8, o zaplacení 230 642,91 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 27 EC 223/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2016, č. j. 30 Co 159/2016-94, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

: Žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. 5. 2015, č. j. 27 EC 223/2012-78, jímž bylo (po pravomocném zastavení řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 1. 11. 2012, č. j. 27 EC 223/2012-24) rozhodnuto o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 11 530 Kč žalovanému. Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a k době zahájení řízení se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7 článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a s bodem 2 článku II, části první přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“). Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází – ve smyslu § 243c odst. 3 a § 218 písm. b) o. s. ř. – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. může dovolání podat účastník řízení. Z povahy dovolání jako opravného prostředku přitom plyne, že k dovolání je oprávněna jen ta strana (účastník řízení), které nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě které byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jejich právech – v konstantní judikatuře se tato legitimace k dovolání označuje též jako subjektivní přípustnost dovolání (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod číslem 28, dále usnesení téhož soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v témže časopise č. 1, ročník 2000, pod číslem 7, či jeho usnesení ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. 2 Cdon 1648/97, uveřejněné v témže časopise č. 12, ročník 2000, pod číslem 138, usnesení ze dne 17. 9. 2009, sp. zn. 20 Cdo 5373/2008, a z pozdější doby například usnesení ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1303/2014, ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3041/2015, a ze dne 18. 1. 2016, sp. zn. 32 Cdo 5681/2015, jež jsou – stejně jako všechna uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu – veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách). Potvrdil-li proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalovanému, nemohla být tímto rozhodnutím žalovanému způsobena žádná újma na jeho právech, neboť došlo ve vztahu k němu k potvrzení příznivého rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že v daném případě dovolání proti usnesení odvolacího soudu podal někdo, kdo k jeho podání oprávněn nebyl, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze totiž dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští; jestliže tedy možnost podat dovolání není v zákoně stanovena, pak jde vždy – a bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K usnesení ze dne 10. 2. 2017, č. j. 27 EC 223/2012-111, jímž Obvodní soud pro Prahu 6 podle § 107a odst. 2 o. s. ř. připustil, aby na místo žalobkyně vstoupila do řízení Raiffeisenbank a.s., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, identifikační číslo osoby 49240901, Nejvyšší soud – za situace, kdy návrh na vstup nové žalobkyně do řízení byl podán až po zahájení dovolacího řízení – nepřihlížel, neboť § 107a o. s. ř. pro dovolací řízení neplatí (srov. § 243b o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že jejich náhrada nebyla přiznána žádnému z účastníků řízení, když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly. O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi společností Raiffeisenbank, a.s. a žalovaným (za vyjádření k dovolání, které podala společnost Raiffeisenbank, a.s.) Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť – s ohledem na výše uvedené – společnost Raiffeisenbank, a.s. není účastnicí řízení o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2016, č. j. 30 Co 159/2016-94. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 11. 12. 2017 JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu