32 Od 48/2003
V PLATNOSTINejvyšší soud zamítl návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Soud se opřel o § 12 odst. 2 a 3 o. s. ř., podle něhož je přikázání výjimečné a vyžaduje zásadní důvody. Věc nebyla přikázána, protože žádné závažné důvody pro odchylku od příslušnosti soudu nebyly prokázány. Soud zdůraznil, že návrh byl podán až po třech letech od zahájení řízení, což znamená ztrátu výhodného časového rámce.
Rubrum
NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 32 Od 48/2003-100 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobců A) R. N., B) L. R., proti žalované A. v. z. o. t. s. a č. Č. r., zastoupené JUDr. V. K., advokátem, o přezkoumání rozhodnutí orgánu sdružení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 9 C 240/2001, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Výrok
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 9 C 240/2001 se Okresnímu soudu v Prostějově nepřikazuje.
Odůvodnění
: U Obvodního soudu pro Prahu 4 bylo na návrh žalobců dne 11. 5. 2000 zahájeno řízení o přezkoumání rozhodnutí orgánu sdružení podle § 15 zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Na jednání konaném dne 5. 9. 2002 před soudem prvního stupně účastníci řízení navrhli, poněvadž dokazování bude obsáhlé a jak navržení svědci, tak listinné důkazy se nacházejí v P., aby se jednání konalo před Okresním soudem v Prostějově. Soud prvního stupně vzal tento jejich návrh za svůj a předložil spis s tím, že přikázáním věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Prostějově odpadne nutnost provádět dokazování u dožádaného soudu a stejně tak odpadne nutnost vzdáleného dojíždění, čímž se sníží náklady řízení. Žalovaná s návrhem na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Prostějově souhlasí. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 4) a Okresnímu soudu v Prostějově, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. Protože v daném případě ani jedna z uvedených okolností odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady způsobilá není, Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci nevyhověl. Nebyly shledány ani důvody z hlediska procesního (urychlení řízení), ani důvody vážící se k účastníkům řízení. Soud přihlédl také k okolnosti, že návrh na přikázání věci byl podán po téměř třech letech od zahájení řízení, kdy soud učinil nejeden úkon a proběhlo několik jednání. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. srpna 2003 JUDr. František Faldyna, CSc., v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.