32 Odo 1461/2005

Rubrum

32 Odo 1461/2005 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobců a) MUDr. H. N., a b) MUDr. J. N., obou zastoupených advokátkou, proti žalovanému T. K., zast. advokátem, o zaplacení 700.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 5 C 531/2002, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2005, č. j. 27 Co 734/2004-157, takto:

Výrok

I. Dovolání se zamítá.

II. Žalobci jsou povinní zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 21.075,- Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

: Okresní soud v Blansku rozsudkem ze dne 15. června 2004, č. j. 5C 531/2002 – 101, uznal žalovaného povinným zaplatit žalobcům částku 700.000,- Kč spolu s 8,5 % úrokem z prodlení od 21.11.2001 do zaplacení (výrok I.). Ve výrocích II. a III. rozhodl soud prvního stupně o nákladech řízení. Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu o 700.000,- Kč spolu s 8,5 % úrokem z prodlení od 21.11.2001 do zaplacení zamítl. Ve výrocích II., III. a IV. rozhodl odvolací soud o nákladech řízení. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo č. 31798 ze dne 28. 4. 1998, dle které žalovaný provedl rekonstrukci a nástavbu rodinného domu žalobců. Smlouva byla podle zjištění soudu uzavřena podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) a obsahovala klauzuli o smluvní pokutě, uplatněné pro případ, že na předaném díle budou zjištěny vady, které nebudou ze strany dodavatele odstraněny ve lhůtě deseti dnů, přičemž reklamace spolu s požadavkem odstranění vad byla žalovanému předložena v prosinci 1999. Žalobci sice požadovali odstranění zjištěných vad v měsíci dubnu 2000, tento termín však žalovaný nepotvrdil, proto k jiné dohodě, než ujednané ve smlouvě o dílo mezi účastníky nedošlo. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobcům vzniklo právo požadovat smluvní pokutu již ode dne 13.12. 1999, a to do dne jejího vyúčtování, tj. k 12. 11. 2001. Žalobci vyúčtovaná smluvní pokuta ve výši 700.000,- Kč byla přiznána spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 %. Odvolací soud k odvolání žalovaného rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změnil, tak že žalobu zamítl, když po zopakovaném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný plně odpovídá za vzniklé vady, které byly žalobci reklamovány na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o dílo. V otázce, zda žalobcům na základě této smlouvy vzniklo právo na účtování a vymáhání smluvní pokuty a od které doby, však odvolací soud dovodil, že žalobcům toto právo nevzniklo, a to ani v období od 13. 12. 1999 do 30.4.2000, a ani v období od 1.5.2000 do vyúčtování smluvní pokuty. Odvolací soud uzavřel, že jelikož žalobci určili jako jediný termín k odstraňování vad duben 2000, žalovanému vznikla povinnost započít s odstraňováním vad až v měsíci dubnu 2000 a to přesto, že účastníci si ve smlouvě o dílo sjednali 10-denní termín k nástupu na odstraňování závad. Povinnost zhotovitele k nastoupení k odstranění reklamované vady vyplývající z čl. XII. předmětné smlouvy o dílo podle odvolacího soudu žalovaný splnil, když se jeho pracovníci v průběhu měsíce dubna 2000 dostavili k žalobcům a žádali o stanovení termínu k provedení prací. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný nemohl být v prodlení s provedením oprav, vzhledem k prodlení žalobců, kteří jej odmítli vpustit do svého domu a umožnit mu provést opravy. Žalobci podali proti rozhodnutí odvolacího soudu včasné dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zároveň v dovolání namítají, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy že je dán dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.), a že rozhodnutí vychází ze skutkových zjištění, která nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (tedy že je dán dovolací důvod podle § 241a odst. 3). Z obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) vyplývá, že dovolatelé namítají nesprávné posouzení okamžiku vzniku povinnosti odstranit reklamované vady žalovaným, jelikož názor odvolacího soudu, že byl platně sjednán termín zahájení odstraňování vad na duben 2000 nemá oporu v provedených důkazech. Dovolatelé nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že žalobci byli v prodlení vůči žalovanému, jelikož žalovaný nenastoupil k odstranění vad v termínu stanoveném ve smlouvě a k jiné dohodě o termínu mezi účastníky nedošlo. Dovolatelé dále poukazují na skutečnost, že povinnost zaplatit smluvní pokutu je podle obchodního zákoníku stanovena jako objektivní, přičemž skutečnost, že žalovaný nenastoupil k odstranění vad díla ve stanovené době, nastala. Namítají, že z jejich jednání nelze usuzovat na neposkytnutí součinnosti nebo na jejich prodlení. Dovolatelé navrhují, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu ve všech jeho výrocích zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný ve svém vyjádření považuje dovolání žalobců za nedůvodné a navrhuje, aby bylo jako takové zamítnuto. Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., není však důvodné. Při posouzení nároku žalobců (objednatelů) na smluvní pokutu jsou rozhodujícími skutečnostmi smlouva o dílo a reklamace vad, ze kterých také vycházely oba soudy. Ve smlouvě o dílo ze dne 28. 4. 1998 č. 31798 bylo v čl. XII. odst. 2 sjednáno, že „zhotovitel je povinen nastoupit neprodleně k odstranění reklamované vady, nejpozději však do 10 dnů po obdržení reklamace. Pokud tak neučiní, je povinen uhradit objednavateli smluvní pokutu 1.000,- Kč za každý den, o který nastoupí později“. V reklamaci objednatelů (žalobců) ze dne 1. 12. 1999 je obsažen soupis 5 vad a výslovně se uvádí, že „Nástup na opravu reklamovaných vad požadujeme v měsíci dubnu 2000. Požadovaný termín laskavě potvrďte, případně navrhněte závazný termín provedení oprav reklamovaných vad“. Z uvedeného plyne, že ve smlouvě v souvislosti se smluvní pokutou ujednaná povinnost se neváže na termín k odstranění vad, nýbrž na termín k nástupu (zhotovitele) k odstranění vad. Pokud tedy objednatelé požadovali v reklamaci nástup na opravu reklamovaných vad v měsíci dubnu 2000 (tj. v rozmezí od 1. dubna do 30. dubna) s tím, ať zhotovitel požadovaný termín potvrdí (popř. navrhne jiný termín), pak se v tomto případě nemohla uplatnit ve smlouvě sjednaná 10 denní lhůta k nástupu k odstranění vad, počítaná ode dne obdržení reklamace. Přitom ani sama dohoda o nástupu k odstranění reklamovaných vad nemohla založit vznik práva na smluvní pokutu, neboť tato skutečnost jako podmínka vzniku práva na smluvní pokutu sjednána nebyla. Nárok na smluvní pokutu tudíž v daném případě vzniknout nemohl. Vzhledem k tomu shledal dovolací soud námitky dovolatelů irelevantními. Napadené rozhodnutí, byť s poněkud odlišným odůvodněním, je ve výsledku správné a dovolací soud proto dovolání jako neopodstatněné zamítl (§ 243b odst. 2 věta před středníkem o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Neúspěšní dovolatelé jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení o dovolání, spočívající v nákladech právního zastoupení za 1 úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 3 odst. 1 bod 6., § 10 odst. 3, § 16 odst. 2 a § 18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb. (advokátní tarif) v částce 21.000,- Kč a za 1 paušál hotových výloh v částce 75,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy celkem 21.075,- Kč. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. října 2007 JUDr. František Faldyna,CSc. předseda senátu