32 Odo 453/2003
V PLATNOSTINejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně, protože odvolací soud nesprávně posoudil žalobu jako neprojednatelnou. Soud upozornil, že žaloba může být úplná i tehdy, pokud rozhodující skutečnosti odkazují na přílohy, které byly k žalobě připojeny. Důležité je, aby žaloba výslovně odkazovala na listiny, které obsahují podstatné skutečnosti. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo proto nesprávné, protože nezohlednilo obsah příloh, na něž žalobkyně odkázala.
Rubrum
NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 32 Odo 453/2003-73 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Františka Faldyny, CSc. v právní věci žalobkyně S., s. r. o., zastoupené JUDr. J. B., advokátem, proti žalované S., s. r. o., o zaplacení částky 73.182,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 111/2001, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. září 2002, č. j. 53 Co 324/2002-44, takto:
Výrok
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. září 2002, č. j. 53 Co 324/2002-44 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. února 2002, č. j. 46 C 111/2001-27, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 31. května 2002, č. j. 46 C 111/2001-37, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení.
Odůvodnění
: Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. února 2002, č. j. 46 C 111/2001-27, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 31. května 2002, č. j. 46 C 111/2001-37, jímž byla odmítnuta žaloba ze dne 22. března 2001 o zaplacení částky 73.182,- Kč s příslušenstvím, rozhodnuto o vrácení soudního poplatku žalobkyni ve výši 2.930,- Kč a o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V odůvodnění usnesení odvolací soud zejména uvedl, že soud prvního stupně postupoval zcela správně, když před tím, než ve věci začal jednat, zkoumal, zda žaloba splňuje zákonné náležitosti, a je tak jako řádný návrh schopna projednání. Akcentoval, že ze žalobního popisu skutku musí být bez dalšího zřejmé, co je předmětem řízení, tedy jaké právo či plnění žalobce vymáhá, a na základě jakých skutečností tvrdí, že mu na plnění ze strany žalované svědčí nárok, a na základě jaké právní skutečnosti tomu tak má být. Jen přesně, nezaměnitelně a výslovně označený a popsaný skutek tak dle odvolacího soudu může být podkladem pro úspěšné uplatnění práva. Pokud žalobkyně v žalobě uvedla pouze, že žalovaná od ní odebrala v prvním čtvrtletí roku 2000 zboží v celkové hodnotě 130.714,- Kč a označila faktury, jimiž zboží vyúčtovala, aniž specifikovala, jaký právní vztah mezi účastníky vznikl a kdy, jaké zboží žalované dodala a v jakých termínech, jaká povinnost, minimálně ve vztahu ke splatnosti ceny, byla mezi účastníky dohodnuta a v jaké smlouvě, nelze žalobu považovat za úplnou ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). V situaci, kdy žalobkyně byla soudem prvního stupně řádně poučena o tom, že její žaloba je vadná, že je třeba ji doplnit a také o tom, v jakém směru tak má učinit, přičemž žalobkyně zastávajíc stanovisko o projednatelnosti žaloby, zůstala nečinná, soud prvního stupně postupoval správně, pokud neúplnou žalobu, neobsahující dostatečné vylíčení. rozhodujících skutečností, podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, v němž namítala, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Poukazovala zejména, že podaná žaloba splňuje všechny náležitosti vyžadované ustanovením § 79 odst. 1 o. s. ř. a je tedy projednatelná. Žalobkyně dále zdůrazňovala, že na výzvu soudu prvního stupně doplnila žalobu o stejnopisy faktur včetně dodacích listů, přičemž měla za to, že, kromě textu samotné žaloby, je obsahem těchto listin zcela přesně, nezaměnitelně a výslovně označen a popsán skutek, ze kterého žalobkyně dovozuje žalobou uplatněný nárok. Proto dovolatelka požadovala, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V souladu s body 1., 15. a 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se pro dovolací řízení uplatní občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2001. Dovolání je přípustné podle § 239 odst. 3 o. s . ř. a je také důvodné. Obsahové náležitosti žaloby vymezuje ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. tak, že žaloba musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní jméno nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušného státního orgánu, který za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává a musí být z ní patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí žaloba dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popř. další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Rozhodujícími skutečnostmi ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. se pak rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení (§ 43 odst. 2 o. s. ř .), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, č. j. 21 Cdo 370/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 209/2002). Vylíčení rozhodujících skutečností pak může mít - zprostředkovaně - původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže (shodně uzavřel Nejvyšší soud např. v rozsudku z 15. května 1996, sp. zn. 3 Cdon 370/96). Z obsahu spisu (z žaloby č. l. 1-2, podání žalobkyně z 3. prosince 2001-č. l. 22 a „přílohového seznamu“) je zřejmé, že žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 73.182,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v prvním čtvrtletí 2000 žalovaná od žalobkyně odebrala zboží (zejména instalační materiál) v celkové hodnotě 130.714,- Kč a ve lhůtách splatnosti neuhradila faktury specifikované v žalobě číslem, částkou v Kč a datem splatnosti. Ačkoli 17. května 2000 žalovaná svůj dluh písemně uznala a zavázala zaplatit nejpozději do konce července 2000, uhradila pouze, a to 9. října 2000, 57.532,- Kč na fakturu č. 2000506171. Následně žalobkyně žalobu doplnila o, již v žalobě zmiňované, faktury, jakož i o dodací listy, když samotné uznání dluhu doložila současně s žalobou. Jestliže odvolací soud, v rozporu se závěry formulovanými ve výše uvedených rozhodnutích Nejvyššího soudu, uzavřel, že žaloba neobsahuje dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností, a je tedy neprojednatelná, aniž tuto otázku řešil i z pohledu listin, na které žalobkyně v žalobě odkazovala, a které, byť dodatečně, k žalobě připojila, nelze než právní posouzení věci odvolacím soudem považovat za neúplné, a tudíž i nesprávné. Jelikož na tomto nesprávném právním posouzení věci rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, je naplněn dovolatelkou uplatněný dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolací soud proto bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) podle ustanovení § 243b odst. 2 věty za středníkem, odst. 3, odst. 6 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu zrušil. Jelikož důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Právní názor dovolacího soudu o nutnosti posuzovat vylíčení rozhodujících skutečností ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. i z pohledu obsahu listin, na které žalobkyně v textu žaloby výslovně odkázala a které následně k žalobě připojila, je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný (§ 243d odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.) Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 18. září 2003 JUDr. Miroslav Gallus, v.r. předseda senátu