32 Odo 502/2003
V PLATNOSTI- NS 32 Odo 502/2003
- ÚS III.ÚS 516/03
Nejvyšší soud odmítl dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ve sporu o zaplacení částky s příslušenstvím. Dovolání nebylo shledáno přípustným podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Usnesení neobsahuje odůvodnění výroku o odmítnutí dovolání.
Rubrum
NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 32 Odo 502/2003-175 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Františka Faldyny, CSc. v právní věci žalobkyně S. L., a. s., zastoupené JUDr. P. S., advokátem, proti žalovaným 1) Ing. L. H., zastoupenému opatrovnicí I. M., soudní tajemnicí Okresního soudu v Tachově, 2) F. K., zastoupenému JUDr. P. H., advokátem, 3) R. B., zastoupenému opatrovnicí Mgr. M. Ř., justiční čekatelkou u Okresního soudu v Tachově, 4) R. K., zastoupenému opatrovnicí Z. T., soudní tajemnicí Okresního soudu v Tachově, o zaplacení částky 402.841,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 7 C 198/2000, o dovolání 2) žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. října 2002, č. j. 56 Co 84/2002-156, takto:
Výrok
I. Dovolání 2) žalovaného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
: Podle ustanovení § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2001 usnesení neobsahuje odůvodnění výroku o odmítnutí dovolání. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání 2) žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. srpna 2003 JUDr. Miroslav Gallus, v.r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.