33 Cdo 135/2020

Rubrum

33 Cdo 135/2020 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 3. 2020 Spisová značka:33 Cdo 135/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:

33. CDO.135.2020.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:2. 4. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 2152/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 135/2020-283 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce J. H., bytem XY, zastoupeného Mgr. Jiřím Koláčkem, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 2006/26, proti žalovanému Z. P., advokátovi se sídlem XY, o 245.064,60 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 213 C 98/2013, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2019, č.j. 44 Co 722/2017-222, t a k t o:

Výrok

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2019, č.j. 44 Co 722/2017-222, se zamítá.

Odůvodnění

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 28. 6. 2017, č.j. 213 C 98/2013-177, kterým Městský soud v Brně – mimo jiné – uložil žalovanému zaplatit žalobci 245.064,60 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jímž požadoval, aby dovolací soud napadené rozhodnutí včetně rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Pokud by dovolací dospěl k závěru, že může o věci rozhodnout sám, navrhl zamítnutí žaloby a přiznání práva na plnou náhradu nákladů řízení. Z důvodu závažné újmy a ohrožení jeho práv v případě zpětného vymáhání přisouzené částky požádal o odložení vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/. Z obsahu dovolání v souzené věci reálná hrozba závažné újmy dovolatele nevyplývá. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Žalovaný v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí (exekuce), a jeho majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu. Vzhledem k tomu, že dovolací soud může odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, jsou-li splněny předpoklady kumulativně, Nejvyšší soud žádost dovolatele zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. 3. 2020 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu