33 Cdo 1933/2014

Rubrum

33 Cdo 1933/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce P. D., proti žalovaným 1) M. B., a 2) D. B., o 151.475,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 11 C 14/2007, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 19. 9. 2013, č.j. 23 Co 339/2013-300, takto:

Výrok

I. Dovolání žalované D. B. se odmítá.

II. Řízení o dovolání žalovaného M. B. se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Žalovaní napadli dovoláním v záhlaví uvedené usnesení, kterým krajský soud změnil ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 17. 1. 2013, č.j. 11 C 14/2007-237, tak, že schválil smír uvedených účastníků. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o.s.ř.“). Dovolání druhé žalované je subjektivně nepřípustné, neboť napadeným rozhodnutím jí nebyla způsobena žádná procesní újma. Žalovaní mají v řízení postavení samostatných společníků (§ 91 odst. 1 o.s.ř.); samostatný společník je oprávněn podat odvolání jen za svou osobu a odvolání podané jedním ze samostatných společníků se neprojeví – není-li zde jiný důvod podle § 206 o.s.ř. (a o takovou situaci se v souzené věci nejedná) – v poměrech druhého samostatného společníka. Napadeným rozhodnutím nebylo rozhodováno o odvolání druhé žalované, její odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo pravomocně odmítnuto jako opožděné usnesením tohoto soudu ze dne 22. 4. 2013, č.j. 11 C 14/2007-269. Dovolací soud proto dovolání druhé žalované – aniž vyžadoval splnění podmínky povinného zastoupení (§ 241b odst. 2 o.s.ř.) – odmítl (§ 243c odst. 3, věta první, § 218 písm. b/ o.s.ř.). První žalovaný nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem (notářem), jímž musí být dovolání i sepsáno, ani neprokázal, že je dána výjimka z povinného zastoupení (srov. § 241 odst. 1, 2 písm. a/ a odst. 4 o.s.ř.). Usnesením ze dne 18. 2. 2014, č.j. 11 C 14/2007-311, soud prvního stupně proto prvního žalovaného vyzval, aby si ve lhůtě třiceti dnů od doručení usnesení zvolil zmocněncem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; současně jej poučil, že jinak bude dovolací řízení zastaveno. Výzvě, která mu byla doručena 20. 2. 2014, první žalovaný nevyhověl. Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje – vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 241 o.s.ř.), a protože ke zhojení uvedeného nedostatku přes opatření soudu nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení o dovolání prvního žalovaného zastavil (§ 241b odst. 2, § 104 odst. 2 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 7. července 2014 JUDr. Pavel K r b e k předseda senátu