33 Cdo 212/2020

Rubrum

33 Cdo 212/2020-269 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobce M. B., bytem XY, zastoupeného JUDr. Martinem Týle, advokátem se sídlem Pardubice, Škroupova 561, proti žalované Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/23, identifikační číslo osoby 63998530, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 12 C 179/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2019, č.j. 13 Co 84/2019-218, takto:

Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 28. 8. 2019, č. j. 13 Co 84/2019-218, potvrdil rozsudek ze dne 22. 11. 2018, č.j. 12 C 179/2017-160, kterým Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu o zaplacení 769 920 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 3. 7. 2017 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které vzal zcela zpět podáním ze dne 22. 2. 2021. Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil podle § 243c odst. 3 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněno (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). K rozhodnutí o vrácení soudního poplatku je věcně příslušný soud, který rozhodl o věci v prvním stupni (srov. § 3 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 2. 2021 JUDr. Pavel Horňák předseda senátu