33 Cdo 2291/2009

Rubrum

33 Cdo 2291/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42 (adresa pro doručování Územní pracoviště Brno, Orlí 27), proti žalovaným 1/ J. S. a 2/ J. S., zastoupeným JUDr. Ivanem Werlem, advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Vrchovecká 74/2, o zaplacení 136.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 15/2006, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. června 2007, č. j. 15 Co 205/2006-41, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

Dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. června 2007, č. j. 15 Co 205/2006-41, kterým byl změněn (žalobu zamítající) rozsudek Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 21. března 2006, č. j. 10 C 15/2006-19, tak, že každému z žalovaných byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 68.000,- Kč se zde specifikovaným příslušenstvím, je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění do 30. 6. 2009 – dále jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), je však zjevně bezdůvodné. Dovoláním zpochybněná právní otázka délky promlčecí doby k uplatnění práv zajištěných omezením převodu nemovitosti podle právní úpravy platné do 1. 1. 1992 byla odvolacím soudem vyřešena v souladu s již ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. jeho rozhodnutí ze dne 21. 9. 2005, sp. zn. 33 Odo 1032/2005, uveřejněné v časopise Právní rozhledy č. 21/2005, ze dne 30. 9. 2005, sp. zn. 33 Odo 877/2005, ze dne 30. 9. 2005, sp. zn. 33 Odo 905/2005, ze dne 30. 9. 2005 sp. zn. 33 Odo 1209/2005, ze dne 30. 9. 2005, sp. zn. 33 Odo 1033/2005, či ze dne 27. 7. 2006, sp. zn. 33 Odo 8/2006). Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaných je zjevně bezdůvodné; dovolací soud je proto podle § 243b odst. 1 a 5 věty prvé a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl a v souladu s § 243c odst. 2 o. s. ř. stručně vyložil důvody zjevné bezdůvodnosti. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovaným právo. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustné. V Brně dne 29. června 2010 JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r. předsedkyně senátu